Dětské účty na sociálních sítích mají dostat stopku. EU míří i na nekonečný feed

Dětský scroll není novinka. Nový je návrh EU: bez účtu do 13 let, omezený profil do 15 a zásah do nekonečného feedu.

Dospívající dívka na posteli scrolluje v mobilu; dětské účty na sociálních sítích ilustrují tlak nekonečného feedu.
Dítě nemusí být jen další pár očí pro feed, který se nikdy nezastaví. AI ilustrační vizualizace.

Večer v dětském pokoji nevypadá jako politická otázka. Je tam postel, rozepsaný sešit, mobil v ruce a ještě jedno video, které si telefon sám připraví. Dětský scroll je staré téma. Nový je okamžik, kdy Evropská komise tenhle problém překládá do konkrétního evropského návrhu a míří přímo na vstupní bránu i na to, co se děje za ní.

Brusel navrhuje, aby dětské účty na sociálních sítích měly v celé Evropské unii stejná pravidla. Do třinácti let žádný účet na sociální síti. Ve třinácti a čtrnácti jen omezený účet spravovaný rodičem. Vlastní účet až od patnácti. Současně má návrh sáhnout i na design, který drží děti v aplikaci déle: nekonečný scroll, autoplay, denní „streaky“ a notifikace ve chvíli, kdy by už měly spát.

Dětské účty na sociálních sítích: konec lhaní do kolonky

Dnes mnoho služeb stojí na komické pojistce: dítě napíše jiné datum narození a hotovo. Návrh EU KIDS Act říká, že samotné prohlášení věku stačit nemá. Při založení účtu by platforma měla věk skutečně ověřit. A do šesti měsíců od spuštění pravidel by musela projít i existující účty, pokud se jejich majitel jeví jako mladší patnácti nebo jeho věk nelze ověřit.

Tohle je pro dětské účty na sociálních sítích podstatnější než další tabulka věkových limitů. Dokud je vstupní brána jen políčko v registraci, není to pravidlo, ale společenská dohoda, že všichni na chvíli přivřou oči.

Komise přitom netvrdí, že si Meta, TikTok nebo jiná platforma budou schovávat občanky všech Evropanů. Počítá s nezávislým certifikovaným ověřením věku, které službě předá jen výsledek: uživatel je nad hranicí, nebo pod ní. V českém vysvětlení Komise se mluví o technologii s nulovou znalostí; platforma nemá dostat identitu ani datum narození. Každý členský stát má nabídnout aspoň jednu bezplatnou cestu.

Ve třinácti ne svoboda, ale účet pod rodičovským klíčem

Pro věk 13 a 14 let návrh nevymýšlí kosmetickou verzi běžného profilu. Má jít o takzvaný mini účet spravovaný rodičem nebo zákonným zástupcem. Rodičovské nástroje mají zůstat zapnuté, denní limit nemá přesáhnout hodinu a kontakty potřebují souhlas. Pod třináct let nemá existovat účet na sociální síti vůbec; zůstává úzká výjimka pro dětské video služby přes rodičovský účet, bez vlastního dítěcího profilu a bez personalizovaného kanálu.

V praxi by dětské účty na sociálních sítích přestaly být jen zmenšenou kopií dospělého profilu. Návrh je staví jako přechodový režim: s rodičem u kontroly, s omezeným časem a bez volné brány pro každého, kdo si na dítě vzpomene v soukromé zprávě.

Je fér říct i nepříjemnou věc: rodičovský dohled sám o sobě dítěti nevrátí večer. Může být užitečná brzda, ale není to licence pro platformu, aby dál optimalizovala každé tlačítko na návrat. Právě proto návrh spojuje věk a změnu produktu. Když dítě službu používat smí, služba má být pro něj od základu méně dravá.

Feed má přestat být pastí na pozornost

To je část, která se v debatě o zákazu snadno ztratí. EU KIDS Act míří na nekonečné automatické rolování, autoplay, notifikace tahající dítě zpátky bez skutečného důvodu i mechaniky, které trestají vynechaný den. U nezletilých mají doporučovací systémy upřednostnit bezpečí, kvalitu a duševní pohodu před angažovaností. Personalizace z dat mimo službu má být ve výchozím stavu vypnutá, děti mají dostat možnost feed resetovat a alespoň jednu variantu bez profilování.

To neznamená, že Evropská unie právě objevila „brain rot“ a našla jedno magické tlačítko. Ten výraz je spíš zkratka pro rodičovský pocit, že dítě sedí před obrazovkou déle, než původně chtělo, a obsah ho mele rychleji, než ho stačí odmítnout. Zákon nemůže vyřešit nudu, osamělost ani to, že telefon je doma nejlevnější chůva. Může ale změnit prostředí, které z těchto slabých míst dělá obchodní model.

Ověřit věk ano. Vytvořit další databázi dětí ne.

Nejsilnější rozumná námitka míří přesně sem. Kdo ověří věk špatně, může dítě pustit tam, kam nemá, nebo naopak zavřít dveře člověku, který už přístup mít může. A kdo k ověření nasbírá víc údajů, než je nutné, může z ochrany udělat další způsob sledování.

Britský úřad pro ochranu osobních údajů ICO proto upozorňuje, že věkové ověřování musí být přiměřené riziku, průhledné a datově úsporné; chybně vyhodnocený věk může člověka nesprávně odstřihnout od legitimní služby. Je to dobrá brzda proti představě, že kamera v obličeji je automaticky řešení. Návrh Komise má smysl jen tehdy, pokud platforma opravdu dostane minimum informace a nezávislý systém lze napadnout, zkontrolovat a opravit.

Právě tady se rozhodne, jestli dětské účty na sociálních sítích budou méně anonymní pro děti, nebo méně soukromé pro všechny. Komise slibuje první variantu. Technika, dozor a konkrétní pravidla pro omyly teprve ukážou, zda to unese realitu.

Co by se jednou změnilo v českém telefonu

Nejdřív by se muselo rozhodnout, které služby do režimu přesně spadnou. Komise mluví o sociálních sítích a video platformách s prokázanými rizikovými prvky, zároveň ale návrh zasahuje také online hry, obchody s aplikacemi a AI chatboty nebo digitální společníky. Dítě totiž nemusí narazit na nekonečný feed jen v jedné modré nebo černé aplikaci. Může ho potkat ve videích, hře i v obchodě, který mu nabídne další aplikaci.

Pro rodiče by nejviditelnější změnou nebyla další rada typu „mluvte s dětmi“. Tou jsou už zahlcení. Viděli by spíš, že u třináctiletého a čtrnáctiletého účtu nejdou rodičovské nástroje jen vypnout, kontakty potřebují schválení a aplikace má přestat posílat návratové háčky v noci. To není drobnost. Je to pokus přesunout kus odpovědnosti z kuchyňského stolu zpátky do produktu.

Současně by se musely prověřit i účty, které už existují. Podle vysvětlení Komise mají platformy po začátku uplatňování pravidel šest měsíců na kontrolu účtů, u nichž je uživatel mladší patnácti nebo věk nedokážou zjistit. Dospělí, u nichž už služba s vysokou jistotou věk zná, by novou kontrolou projít nemuseli. Tohle bude praktický test toho, jak budou dětské účty na sociálních sítích fungovat: neplést plošné šmírování s cíleným ověřením, ale zároveň nenechat pravidlo rozpadnout na další datum narození napsané naslepo.

České rodiny to zítra nezmění. Návrh ještě není zákon.

EU KIDS Act je návrh nařízení, který Komise představila 17. září 2026. Teď jej musejí projednat Evropský parlament a Rada EU. Finální text, termín účinnosti i přesná podoba vymáhání se ještě mohou změnit. Kdo dnes píše, že Brusel „zakázal sociální sítě dětem“, předbíhá o několik zatáček. Čerstvost tématu tedy neleží v tom, že by se zničehonic objevily obavy z dětského feedu. Leží v tom, že se z nich stal konkrétní návrh se společným evropským pravidlem.

Přesto je to víc než další tisková zpráva o bezpečí online. Evropská komise poprvé skládá dohromady tři věci, které se dosud tvářily jako oddělené: věk, odpovědnost platformy a návykový design. Pro českého rodiče z toho zatím neplyne nový povinný krok. Plyne z toho ale poctivější otázka pro školy, rodiče i firmy: proč by měl mít dvanáctiletý člověk stejný produkt, stejný feed a stejné obchodní pobídky jako dospělý?

Jestli návrh projde, nebude největší změnou to, že děti párkrát narazí na zavřenou registraci. Zlom nastane až ve chvíli, kdy se přestane považovat za normální, že služba pro nezletilé vydělává tím víc, čím hůř se z ní odchází.

Dětské účty na sociálních sítích tak nejsou jen kolonka v evropském formuláři. Jsou testem, jestli se digitální ochrana dětí umí dostat z rodinné hádky až do kódu produktu.

Kam dál

Zdroje a rešerše