Deset zemí, které si bohatí vybírají jako plán B

Kam se odstěhovat před válkou nebo jiným rizikem? Bohatí nehledají jediný ráj, ale síť zemí, protože každá z nich může selhat při jiné globální krizi. Diverzifikují portfolio.

kam se odstěhovat před válkou — Deset zemí, které si bohatí vybírají jako plán B
Deset zemí, které si bohatí vybírají jako plán B. AI ilustrační vizualizace.

Když má člověk dost peněz, může si koupit dům u jezera, ranč za oceánem, apartmán ve Švýcarsku i pobytové oprávnění na Novém Zélandu. Nemůže si však koupit zemi, která bude současně mimo dosah války, soběstačná v potravinách a energii, geologicky klidná, politicky stabilní, zdravotnicky špičková a snadno dostupná z Prahy.

Takové místo na zeměkouli není. Existují jen různě dobré odpovědi na různé druhy průšvihu.

Právě tady se láme romantická představa o útočišti pro bohaté. Skutečnou výhodou velkého majetku není kouzelný bunkr na konci světa. Je jí možnost připravit si několik legálních a provozuschopných životů dřív, než je začne potřebovat i zbytek planety.

Kam se odstěhovat před válkou? Nejdřív si vyberte, co se má pokazit

Žebříčky míru měří společenskou bezpečnost, konflikty a militarizaci. Klimatické indexy sledují zranitelnost a schopnost státu přizpůsobit se. Studie globálních katastrof zkoumají potraviny, energii, ostrovní polohu a přežití při výpadku světového obchodu. Každý z těchto pohledů odpovídá na jinou otázku.

Švýcarsko může být vynikající při politickém chaosu, bankovní panice nebo rozkladu služeb v jiné evropské zemi. Při rozsáhlé válce v Evropě ale zůstává uprostřed kontinentu. Singapur je mimořádně bezpečný, organizovaný a bohatý. Bez otevřených námořních tras je však městský stát sevřený vlastní velikostí. Nový Zéland leží daleko od hlavních bojišť a vyrábí obrovské množství potravin, přesto potřebuje dovážená paliva, léčiva, chemikálie a průmyslové součástky.

Rozumný výběr proto stojí nejméně na pěti otázkách:

  • Jak daleko je země od pravděpodobných vojenských a politických ohnisek?
  • Dokáže udržet jídlo, vodu, energii a základní dopravu při omezeném obchodu?
  • Fungují tam instituce, zdravotnictví, právo a veřejná bezpečnost?
  • Lze tam rodinu skutečně dostat a dlouhodobě legálně usadit?
  • Jaké vlastní katastrofy si země nese: zemětřesení, sopky, požáry, povodně, zimu nebo strategickou polohu?

Následující pořadí proto není vědecká tabulka deseti objektivně nejbezpečnějších států. Je to redakční syntéza zemí, které dávají smysl pro odlišné krizové scénáře. Každá má svou specializaci. A každá má místo, kde se její pověst začne drolit.

Deset zemí pro plán B, každá z jiného důvodu

1. Nový Zéland: nejsilnější univerzální kandidát

Nový Zéland skončil v Global Peace Indexu 2026 druhý za Islandem. Má stabilní instituce, nízkou míru násilí, zemědělskou základnu, oceán kolem sebe a obrovskou vzdálenost od Evropy i většiny současných válečných pásem. Studie ostrovních útočišť pro jadernou zimu a jiné katastrofy prudce omezující sluneční svit ho zařadila mezi pět nejodolnějších ostrovních států spolu s Austrálií, Islandem, Šalomounovými ostrovy a Vanuatu.

Tím ale pohádka končí. Stejná studie varuje, že při malém nebo nulovém zahraničním obchodu by Nový Zéland ohrožily slabiny v energetice a výrobě základních součástek. Výzkum potravin pro scénář jaderné zimy zase připomíná závislost moderního zemědělství na dovážené naftě, hnojivech a pesticidech. V červenci 2026 navíc vstoupila v platnost dohoda, podle níž má Singapur v krizi dodávat Novému Zélandu paliva, léky a chemikálie výměnou za potraviny. To není důkaz bezmoci. Je to střízlivé přiznání, že ani zelený ostrov nevyrábí celý moderní svět sám.

Pro bohatého cizince je důležitá ještě jedna věc: země má přímou investorskou cestu k rezidentství. Program Active Investor Plus vyžaduje v růstové variantě nejméně 5 milionů novozélandských dolarů na tři roky a pobyt alespoň 21 dní. Vyvážená varianta začíná na 10 milionech na pět let a standardně požaduje 105 dní. Není to koupě chalupy. Je to kapitál svázaný s přesně určenými investicemi a podmínkami.

Nejlepší použití: vzdálená rodinná základna pro geopolitickou krizi. Slabé místo: závislost na světové logistice, omezený průmysl a významná přírodní rizika.

2. Austrálie: kontinent, který má skoro všechno

Austrálie má prostor, nerostné suroviny, energetiku, zemědělství, velká města, kvalitní zdravotnictví a schopnost fungovat jako celý kontinent. Studie ostrovních útočišť ji spolu s Novým Zélandem, Islandem, Šalomounovými ostrovy a Vanuatu řadí do skupiny zemí s nejsilnějšími výchozími podmínkami pro katastrofy prudce omezující sluneční svit. Pro soukromý plán B dává zvláštní smysl Tasmánie: ostrovní bariéra, voda, zemědělství, mírnější klima a menší hustota obyvatel než na australské pevnině.

Austrálie však není geopoliticky neviditelná. Je pevnou součástí západních bezpečnostních vazeb a důležitým hráčem v Indo-Pacifiku. Některé oblasti navíc trápí extrémní vedra, sucho a požáry. Ani imigrační dveře se neotevírají pouhou velikostí majetku. Současné National Innovation Visa je trvalé, ale pouze na pozvání a pro lidi s mezinárodně uznávanými mimořádnými výsledky; mezi cílovými skupinami jsou i inovativní investoři. Samotný kufr peněz nestačí.

Nejlepší použití: dlouhodobě soběstačná základna s plnohodnotným státem za zády. Slabé místo: strategický význam, klimatické extrémy a složitější vstup.

3. Uruguay: nenápadná pojistka jižní polokoule

Uruguay nemá image nedobytné pevnosti. A právě to je část její přitažlivosti. Leží mimo hlavní vojenské osy, má malou populaci, zemědělství, vodu, pobřeží a demokratické instituce. V posledních dostupných datech ND-GAIN za rok 2024 je Uruguay na 52. místě. Není tedy klimatickým šampionem, ale stále leží v části indexu, která kombinuje nižší zranitelnost s vyšší připraveností.

Její praktická výhoda spočívá i v pobytovém režimu. Uruguay nabízí řízení o trvalém pobytu cizincům, kteří se v zemi skutečně hodlají usadit a doloží totožnost, bezúhonnost a prostředky k životu. Není to naleštěné „zlaté vízum“, které lze odškrtnout nákupem nemovitosti. Je to normální cesta k rezidentství v zemi, která od žadatele očekává skutečný vztah k místu.

Uruguay nemá technologickou, zdravotnickou ani průmyslovou hloubku nejbohatších států. Bohatý člověk by si tam musel hlídat dostupnost specializované medicíny, letecké spojení a vlastní provozní zázemí. Jako tichá jihoamerická alternativa je ale mimořádně zajímavá.

Nejlepší použití: nízkoprofilová záloha mimo severní polokouli. Slabé místo: menší rozsah špičkových služeb a infrastruktury.

4. Švýcarsko: pevnost institucí uprostřed Evropy

Švýcarsko je třetí nejmírumilovnější zemí Global Peace Indexu 2026 a čtvrté v posledních dostupných datech indexu ND-GAIN za rok 2024. Nabízí předvídatelné právo, silné zdravotnictví, infrastrukturu, politickou stabilitu a schopnost spravovat majetek bez dojmu, že se země každé čtyři roky učí řídit od začátku.

Pro českého občana je důležitá dohoda o volném pohybu mezi Švýcarskem a EU. Ekonomicky neaktivní občan EU může získat pobyt, pokud prokáže dostatek prostředků pro sebe a rodinu a odpovídající zdravotní i úrazové pojištění. To z něj dělá praktickou evropskou základnu, nikoli vzdálený sen dostupný jen přes exotický investiční program.

Geografie však nejde uplatit. Švýcarsko leží mezi státy NATO a Evropské unie, v centru hustě propojeného kontinentu. Při lokálním politickém nebo ekonomickém rozvratu může být výborným úkrytem. Při velké evropské válce zůstává uvnitř prostoru, ze kterého se člověk snaží zmizet.

Nejlepší použití: každodenní evropská základna pro ochranu rodiny, práv a majetku. Slabé místo: evropská poloha.

5. Island: mír, energie a velmi malý systém

Island drží první místo v Global Peace Indexu 2026. Má vysokou společenskou důvěru, nízkou kriminalitu, vlastní obnovitelnou elektřinu a teplo, rybolov a oceánskou vzdálenost od kontinentálního chaosu. Také on se objevuje mezi nejslibnějšími ostrovními útočišti pro extrémní globální katastrofy.

Jenže bezpečný ostrov není totéž co soběstačná civilizace. Island má necelých čtyři sta tisíc obyvatel, omezenou zemědělskou produkci, malý pracovní trh a malou kapacitu vysoce specializovaných služeb. Leží v severním Atlantiku, tedy v prostoru, který má pro spojení Severní Ameriky a Evropy strategický význam. A vulkanická aktivita není kulisa pro turisty, ale součást tamního provozu.

Nejlepší použití: bezpečný, energeticky silný ostrov proti společenskému chaosu. Slabé místo: velikost systému, dovoz a geologie.

6. Irsko: nejjednodušší západní ústup pro Čecha

Irsko je páté v Global Peace Indexu 2026. Leží na západním okraji Evropy, má zemědělství, vodu, angličtinu a stále dost blízko k tomu, aby se z Prahy nestal druhý konec vesmíru. Pro českého občana navíc neexistuje imigrační loterie: jako občan EU může v Irsku žít, pracovat nebo se při splnění podmínek usadit i bez zaměstnání.

Právě snadnost je jeho hlavní výhodou. Krizový plán, který vyžaduje roky schvalování, není příliš krizový. Irsko ale zůstává součástí evropského hospodářského prostoru a je hluboce závislé na obchodu, dopravě a digitální infrastruktuře. Je to klidnější okraj stejného systému, nikoli jiná planeta.

Nejlepší použití: rychle aktivovatelná evropská záloha. Slabé místo: provázanost s Evropou a napjaté bydlení.

7. Portugalsko a Azory: evropské právo daleko v Atlantiku

Portugalsko je sedmé v Global Peace Indexu 2026. Pro Čecha nabízí stejné základní právo volného pohybu jako Irsko. Z krizového hlediska jsou zajímavé hlavně Azory: ostrovy hluboko v Atlantiku, s vodou, zemědělstvím, mírným klimatem a institucionálním zázemím členského státu EU.

Azory přitom nejsou samostatný soběstačný svět. Specializovaná medicína, technika, paliva a řada výrobků přicházejí zvenčí. Souostroví má také seismické a vulkanické riziko. Jeho síla spočívá v kombinaci vzdálenosti a evropského právního rámce, nikoli v představě, že si ostrov vystačí navždy sám.

Nejlepší použití: atlantská základna bez odchodu z evropského právního prostoru. Slabé místo: ostrovní logistika a omezené kapacity.

8. Kanada: prostor, voda a zdroje bez geopolitické samoty

Kanada je v posledních dostupných datech ND-GAIN za rok 2024 devátá; index kombinuje klimatickou zranitelnost a připravenost. Má obrovské zásoby vody, půdy, energie a surovin, plnohodnotné zdravotnictví a mnoho regionů, kde lze žít daleko od velkých měst. Na rozdíl od malého ostrova má také průmyslovou a populační hloubku.

Její slabina je zřejmá na mapě. Kanada je ekonomicky, vojensky i infrastrukturně spojená se Spojenými státy. Patří do NATO, řeší arktickou bezpečnost a v případě konfliktu velmocí by nestála mimo dění. K tomu přistupují požáry, extrémní zimy a velké vzdálenosti, které jsou výhodou jen do chvíle, než potřebujete specialistu nebo náhradní díl.

Nejlepší použití: robustní severoamerické zázemí pro klimatické a společenské otřesy. Slabé místo: vazba na USA a obtížná geografie.

9. Chile: jižní únik s krásou i tvrdou geologií

Chile je v posledních dostupných datech ND-GAIN za rok 2024 na 33. místě a patří k lépe připraveným zemím vyšší střední příjmové skupiny. Pro krizové zázemí jsou zajímavější jezerní oblast a severnější část Patagonie než Santiago: voda, zemědělská půda, malá hustota obyvatel a obrovská vzdálenost od Evropy.

Člověk by tam ale neměl kupovat krajinu z katalogu. Chile leží na jedné z nejaktivnějších tektonických hranic světa. Zemětřesení, sopky, dlouhé dopravní trasy a omezenější služby mimo velká centra mohou z romantické samoty udělat velmi praktický problém. Dobré zázemí musí být blízko letiště, nemocnice a lidí, kteří ho umějí udržovat.

Nejlepší použití: vzdálená, vodou a půdou vybavená základna na jihu Ameriky. Slabé místo: geologie, logistika a regionální nerovnost služeb.

10. Singapur: dokonalé město, špatná archa

Singapur je osmý v Global Peace Indexu 2026 a šestý v posledních dostupných datech ND-GAIN za rok 2024. Má mimořádně schopný stát, bezpečné ulice, špičkové zdravotnictví, infrastrukturu a rychlost, s jakou umí převádět kapitál do konkrétních opatření. Program Global Investor Programme může kvalifikovaným globálním investorům otevřít cestu k trvalému pobytu, vyžaduje však silnou podnikatelskou historii a skutečný ekonomický přínos.

Právě Singapur ukazuje rozdíl mezi bezpečím a odolností. Pro finanční paniku, kriminalitu, politickou nestabilitu v okolních zemích nebo potřebu prvotřídní medicíny je fantastický. Při dlouhém přerušení světového obchodu se jeho malá rozloha a závislost na dovozu mění v zásadní omezení. Dohoda s Novým Zélandem z roku 2026 to říká bez patosu: Singapur dodá paliva, léky a chemikálie, Nový Zéland jídlo. Každý má něco, co druhému chybí.

Nejlepší použití: bezpečná asijská operační základna. Slabé místo: zásobování a strategická námořní poloha.

Peníze otevřou hranice, ale každou jiným klíčem

Největší chyba podobných žebříčků vzniká ve chvíli, kdy zamění hezké místo za místo dosažitelné. Koupě domu sama o sobě často nezakládá právo v zemi dlouhodobě žít. Rezidentství, daňový domicil, zdravotní pojištění, právo pracovat a možnost přivést rodinu jsou odlišné věci.

Nový Zéland má jasnou investorskou trasu, ale kapitál musí splnit pravidla programu. Singapur hledá prověřené podnikatele a investory, nikoli pasivní majitele hotovosti. Austrálie si u National Innovation Visa vybírá mimořádné kandidáty a žádost je možná jen po pozvání. Uruguay vyžaduje skutečný úmysl usadit se a doložené prostředky k životu.

Český občan má naopak nejsnazší přístup do Irska, Portugalska a dalších zemí EU. Pokud nepracuje ani nestuduje, musí po delším pobytu prokázat dostatečné prostředky a komplexní zdravotní pojištění. Po pěti letech legálního pobytu vzniká za podmínek unijního práva nárok na trvalý pobyt. Švýcarsko funguje podobně na základě dohody s EU, ale registrace a povolení se řeší podle švýcarských pravidel.

Bohatství tedy nezruší stát. Jen člověku umožní splnit více podmínek, najmout správné odborníky a začít dřív. Kdo začne řešit pobyt ve chvíli, kdy letištní tabule červenají rušenými lety, už neplánuje. Jen doufá, že bude rychlejší než dav.

Proč místní odcházejí ze země, kterou si bohatí vybírají

Nový Zéland nabízí krásný paradox. Zatímco zahraniční investoři si připravují vstup, vlastní občané ve velkém odcházejí. V roce 2024 země zaznamenala čistý odliv 47 100 novozélandských občanů a podle tehdy dostupných odhadů směřovalo 56 procent jejich odchodů do Austrálie. Za rok 2025 pak statistici uváděli čistou migrační ztrátu 28 500 lidí ve prospěch Austrálie.

To není důkaz, že Nový Zéland přestal být bezpečný. Mladý člověk a bohatý investor jednoduše nakupují úplně jinou vlastnost země. První hledá plat, kariéru, dostupné bydlení, větší trh a rychlejší profesní růst. Druhý už práci nehledá. Hledá vzdálenost, stabilitu a možnost přesunout rodinu mimo hlavní proud událostí.

Země může být průměrným místem pro budování kariéry a současně výborným místem pro ochranu již vybudovaného života. Stejná izolace, která brzdí pracovní trh a zdražuje cestování, se při geopolitické krizi promění ve výhodu.

Skutečný plán B není nemovitost, ale schopnost normálně fungovat

Dům na druhém konci světa vypadá na fotografii přesvědčivě. Ve skutečném krizovém plánu je jen jednou položkou. Bez pobytového práva, místních kontaktů, zdravotního krytí, dopravy, údržby a lidí, kteří objekt znají, je to drahá budova, ke které se rodina nemusí dostat.

Provozuschopné zázemí potřebuje:

  • platný pobyt pro všechny členy rodiny, nikoli pouze nemovitost napsanou na firmu,
  • reálnou trasu z letiště nebo přístavu a nejméně jednu záložní možnost dopravy,
  • dostupnou nemocnici, léky a plán pro chronická onemocnění,
  • vodu, energii, spojení a zásoby přiměřené konkrétním místním rizikům,
  • správce, sousedy, právníka a daňového poradce, kteří existují i mimo adresář v telefonu,
  • rodinu, která je ochotná na místě skutečně žít.

Poslední bod se často podceňuje. Člověk může vybrat statisticky úžasný ostrov a zjistit, že partnerka tam nechce, děti přišly o školu a přátele a nejbližší specialista je dvě letadla daleko. Bezpečí, které rodinu rozloží zevnitř, není příliš přesvědčivá výhra.

Ostrý řez: bohatí si nekupují ráj, ale více možností

Kdybych měl z deseti zemí vybrat jednu jedinou pro člověka z Evropy, který má opravdu neomezené prostředky, zvolil bych venkovské zázemí na Jižním ostrově Nového Zélandu. Ne v úplné pustině, ale v rozumném dosahu letiště, nemocnice, vody, zemědělství a fungujícího města. Je to nejsilnější kompromis mezi vzdáleností, institucemi, potravinovou kapacitou a legální cestou pro investora.

Jenže právě požadavek na jedinou zemi je špatně položený. Švýcarsko řeší evropskou každodennost, právo a zdravotnictví. Nový Zéland nebo Tasmánie poskytují vzdálenost a prostor. Uruguay přidává nenápadnou variantu na jiné části jižní polokoule. Tyto země nemají stejné slabiny, a proto se navzájem doplňují.

Majetek neudělá člověka nesmrtelným a nevypne dějiny. Dá mu ale náskok. Může získat pobyt ještě v klidu, vybrat školu, prověřit nemocnici, poznat sousedy a zjistit, zda záložní domov opravdu funguje. V krizi pak neutíká na místo, které viděl jen na satelitní mapě. Přesouvá se do života, který už jednou zkusil.

A to je možná největší luxus ze všech: ne jistota, že se nic nestane, ale možnost odejít dřív, než o směru začne rozhodovat panika.

Kam dál

Zdroje a rešerše

Štítky