AI slop na LinkedInu má jednu legrační vlastnost: dlouho vypadal jako problém lidí, kterým prostě lezou na nervy cizí příspěvky. Pak začal stejný problém řešit samotný LinkedIn.
Profesní síť v červnu 2026 veřejně použila výraz „AI slop“ pro nízkoúsilový AI obsah, který může působit uhlazeně, ale chybí mu vlastní perspektiva nebo skutečná substance. V létě přidala i možnost takový příspěvek nahlásit. Do 22. srpna ji podle údajů LinkedInu použil více než milion lidí.
Tohle už není debata o tom, zda je ChatGPT dobrý korektor. Je to mnohem zajímavější problém. Generativní AI srazila cenu profesionálně vypadajícího textu skoro k nule. A profesní síť teď zjišťuje, co se stane, když může každý během několika sekund znít jako zkušený stratég, vizionář, mentor a člověk, kterému i rozbitá rychlovarná konvice připomněla zásadní princip leadershipu.
AI slop na LinkedInu už není jen pocit
LinkedIn 4. června oznámil, že jeho systémy začínají cíleně rozpoznávat generický a opakující se obsah. Pokud příspěvek vypadá jako AI produkce a zároveň mu chybí jasná perspektiva, může být méně distribuován mimo bezprostřední síť autora.
Firma tvrdí, že při prvních testech dokázala generický obsah správně identifikovat v 94 procentech případů. Už v březnu zároveň oznámila zásahy proti automatizovaným komentářům, engagement podům, recyklovanému obsahu a příspěvkům navrženým hlavně k lovení reakcí.
Koncem července přibyla v nabídce pro nahlášení příspěvku položka „Seems like AI slop“. A v srpnu už LinkedIn podle vyjádření svého produktového šéfa uváděl, že podezřelý AI obsah má zhruba o 40 procent nižší viditelnost než před zavedením těchto opatření.
Je na tom něco skoro groteskního. Síť patří Microsoftu, jednomu z hlavních motorů současného AI boomu. Sama nabízí generativní funkce. A současně musí chránit vlastní feed před tím, co vznikne, když lidé začnou generativní funkce používat bez míry.
Čtyřicet procent zní nádherně. Jenže detektor není věštec
Firma Pangram v červenci zveřejnila data získaná prostřednictvím své rozšířené aplikace pro prohlížeč. Uživatelé, kteří souhlasili se sdílením statistik, vytvořili soubor více než milionu příspěvků z LinkedInu, Redditu, X, Medium a Substacku.
U dlouhých příspěvků nad 250 slov označil detektor Pangramu na LinkedInu více než 40 procent textů za plně generované AI. LinkedIn zároveň tvořil přibližně třetinu analyzovaných položek, ale 62 procent všeho obsahu, který Pangram ve sledovaném souboru označil jako AI.
To je pozoruhodný signál. Není to ale důkaz, že přesně dvě pětiny celého LinkedInu napsal robot.
Vzorek tvořilo to, co viděli uživatelé jednoho konkrétního rozšíření. A samotné rozhodnutí „člověk versus AI“ dělal automatický detektor. Pangram pro svůj model uvádí velmi nízkou míru falešně pozitivních výsledků, jenže širší výzkum detekčních systémů ukazuje, že situace je složitější hlavně ve chvíli, kdy se lidský a strojový text míchají.
Studie publikovaná letos v Computers & Education testovala třináct detektorů na rozsáhlých souborech studentských prací, diplomových textů a kódu. Výsledky se výrazně měnily podle druhu textu a hybridní úpravy dokázaly velkou část AI obsahu před detekcí skrýt. Autoři proto varují před používáním podobných nástrojů jako jediné autority při závažném rozhodování.
Číslo přes čtyřicet procent tedy neberme jako sčítání obyvatel. Berme ho jako kouřový alarm. Oheň nemusíme měřit na desetinu procenta, abychom poznali, že se něco změnilo.
AI umí jednotlivce zlepšit. Dav ale může srovnat do řady
Na generativní AI je nejzajímavější, že skutečně může psaní zlepšit. Proto ji lidé používají. Kdyby produkovala jen mizerné věty, žádný problém s AI slopem bychom dnes neměli.
Experiment publikovaný v časopise Science Advances ukázal pěkný paradox. Lidé, kteří při psaní krátkých příběhů dostali nápady od GPT-4, vytvářeli texty hodnocené v průměru jako kreativnější, lépe napsané a příjemnější. Nejvíc z pomoci těžili slabší autoři.
Jenže při pohledu na všechny texty dohromady se objevila druhá strana mince: příběhy vytvořené s pomocí AI si byly navzájem podobnější než příběhy napsané bez ní.
Pro jednotlivce výhra. Pro celý informační prostor menší rozmanitost.
LinkedIn je pro takový efekt skoro ideální laboratoř. Lidé tam řeší podobná témata, chtějí působit kompetentně, mají podobné publikum a od AI často požadují podobný tón. Model nemusí všem napsat stejný odstavec. Úplně stačí, když tisíce lidí nenápadně posune ke stejnému rytmu, stejnému typu pointy a stejné bezpečné profesionalitě.
Výsledkem není plagiát. Výsledkem je kulturní béžová.
Když si chodíme pro názor, kupujeme zároveň autora
U pracovního e-mailu člověka většinou příliš nezajímá, jestli vám AI pomohla zkrátit třetí odstavec. Potřebuje vědět, kdy začíná porada a co má přinést.
U veřejného názoru je vztah jiný.
Předregistrovaná studie publikovaná letos v Computers in Human Behavior: Artificial Humans nechala 547 lidí hodnotit texty označené jako lidské, AI asistované nebo kompletně vytvořené AI. Komunikace spojená s použitím AI byla v průměru hodnocena jako méně důvěryhodná, méně autentická a méně vhodná jako zdroj informací. Výsledek se lišil podle komunikačního kontextu, ale právě sociální obsah patřil mezi citlivější oblasti.
Podobný mechanismus našly už dříve experimenty zaměřené na značky na sociálních sítích. Když lidé věděli, že obsah vytvářela generativní AI, vnímali značku jako méně autentickou. Negativní efekt byl slabší, pokud AI člověku pouze pomáhala a nenahrazovala ho.
Abychom z toho zase nevyrobili novou internetovou pověru: AI automaticky důvěru neničí. Jiný výzkum publikovaný v iScience ukázal, že při krátké účelové komunikaci dokázali lidé s AI asistencí budovat podobnou míru důvěry rychleji než lidé bez ní.
Rozdíl dává smysl. Když potřebujeme funkční sdělení, zajímá nás funkčnost. Když někoho sledujeme kvůli jeho úsudku, součástí produktu je právě ten člověk.
Největší problém není AI. Je to pronajatá osobnost
Zakázat AI při psaní by bylo podobně rozumné jako zakázat korektor, vyhledávač nebo editor. Jazykový model může hledat díry v argumentu, porovnávat zdroje, zkracovat, vysvětlovat, oponovat, čistit kostrbatou větu nebo člověku pomoci dostat vlastní myšlenku do srozumitelné podoby.
LinkedIn sám ve svých doporučeních říká, že AI může lidské vyjádření rozšiřovat, ale uživatel má výsledek kontrolovat, editovat a nést za něj odpovědnost. Dokonce doporučuje dát vědět, pokud na vytvoření obsahu člověk výrazně spoléhal na AI.
Rozumná hranice tedy neleží mezi člověkem, který otevřel ChatGPT, a člověkem, který ho nikdy neotevřel.
Jedna situace začíná větou: „Tohle jsem zjistil, tohle si myslím a tady jsou moje podklady. Pomoz mi ten text zpřesnit.“
Druhá začíná: „Potřebuji dnes něco postnout. Vymysli mi něco chytrého.“
V obou případech může vzniknout stylisticky bezchybný příspěvek. Jen v jednom případě existovala myšlenka dřív než její obal.
Právě tohle je nejslabší místo dnešního profesního internetu. AI už neumí pouze korigovat člověka. Umí mu dodat sebevědomí, strukturu, slovník, pointu a při troše snahy i simulaci osobního příběhu. Člověk pak nemusí lhát v jednotlivém faktu. Může být falešný jako celek.
Nejlevnější věcí internetu bude hezky napsaný odstavec
Dlouho platilo, že uhlazený text byl alespoň nepřímým signálem práce. Někdo musel umět psát. Musel věty sestavit, vrátit se k nim, škrtat, hledat formulaci a občas zjistit, že jeho původní nápad vlastně nestál za nic.
Generativní AI tuto vazbu rozpojila.
Profesionální tón už nedokazuje profesionalitu. Délka nedokazuje přemýšlení. Sebevědomá formulace nedokazuje znalost. Ani originálně znějící věta sama o sobě nedokazuje originální myšlenku.
To není katastrofa pro psaní. Je to katastrofa pro lidi, jejichž jedinou výhodou bylo umět vypadat, že mají co říct.
Ve světě prakticky neomezené výroby textu začnou zdražovat jiné věci: skutečná zkušenost, vlastní pozorování, dobrá rešerše, humor, pochybnost, odvaha změnit názor a věta, pod kterou je konkrétní člověk ochoten nechat svoje jméno.
LinkedIn teď uklízí důsledek technologie, která udělala z výroby obsahu triviální operaci. A možná je to zdravá korekce. Internet nepotřebuje další miliardu dokonale správných odstavců.
Potřebuje lidi, kteří mají důvod je napsat.
Kam dál
- Nejdřív mozek, potom chatbot. AI ve škole nesmí nahradit myšlení
- Datový kolonialismus: Platformy nepotřebují naši duši. Stačí jim příští klik
- AI už není kouzlo. Je to účet, který někdo zapomněl hlídat
Zdroje a rešerše
- LinkedIn — Keeping conversations real on LinkedIn
- LinkedIn — What We’re Doing to Support Authentic Content and Conversations
- LinkedIn — How LinkedIn Is Improving the Feed
- LinkedIn Help — Best practices for content created with the help of AI
- The Verge — Over 1 million people have clicked LinkedIn’s AI slop button
- Pangram — AI Content Is Everywhere on Social Media, Especially LinkedIn
- Science Advances — Generative AI enhances individual creativity but reduces the collective diversity of novel content
- Computers in Human Behavior: Artificial Humans — The AI penalty and disclosure paradox
- Journal of Retailing and Consumer Services — Using generative AI for social media content creation diminishes perceived brand authenticity
- iScience — Writing with AI boosts trust-building efficiency
- Computers & Education — Trusting AI to detect AI?
AI slop je problém právě tím, že jednotlivě působí neškodně. Jeden levný obrázek, jeden prázdný text, jedno video bez nápadu. Dohromady ale vzniká prostředí, ve kterém je čím dál těžší najít něco živého.