AI a historické šifry zní jako krásná věta pro technologický optimismus. Jenže v archivech neleží jen papír. Leží tam věci, které lidé schovali před světem tak pečlivě, že je nakonec schovali i před námi.
Tajné recepty. Politické intriky. Milostné dopisy. Diplomatické hry. Osobní strachy. Dějiny nejsou jen to, co někdo vítězně zapsal do kroniky. Dějiny jsou i to, co někdo zašifroval, zamkl, ztratil a nechal ležet v krabici.
A teď k té krabici přichází stroj.
Umělá inteligence dnes pomáhá historikům číst staré šifrované texty ukryté v archivech a knihovnách. Podle článku z BBC se díky moderním algoritmům daří nahlížet do textů, které byly dlouho prakticky nečitelné: od léčebných postupů přes milostnou korespondenci až po politické zákulisí.
To nejzajímavější ale není samotné „wow, AI něco rozluštila“. To je jen ohňostroj na začátek. Skutečná otázka zní jinak: co se stane, až začneme hromadně odemykat věty, které byly zavřené čtyři sta let?
Šifra byla firewall z inkoustu
Rádi si představujeme minulost jako hotovou mapu. Králové, války, revoluce, data, jména. Jenže velká část skutečného života vždycky zůstávala mimo hlavní text. Někdo neuměl psát. Někdo nesměl psát. Někdo psal tak, aby mu nerozuměl nepřítel, cenzor, inkvizice, rival nebo vlastní rodina.
Šifra byla svého času firewall z inkoustu. Chránila tajemství před nevhodnýma očima. Jenže tajemství má zvláštní povahu: když přežije příliš dlouho, přestane chránit autora a začne ochuzovat nás. Historik pak stojí před stránkou plnou znaků a ví, že tam něco je. Jen neví co.
Právě tady začíná být umělá inteligence zajímavá. Ne jako náhrada historika, ale jako silnější baterka v místnosti, kde byla po staletí tma.
Stroj neumí dějiny pochopit. Umí je pomoct otevřít
Projekt DECRYPT, za kterým stojí mezioborová práce počítačové lingvistiky, počítačového vidění, kryptologie, historie, lingvistiky a filologie, má za cíl vyvíjet zdroje a nástroje pro analýzu a dešifrování historických šifer. Jinými slovy: nejde o efektní hračku pro pár nadšenců, ale o pokus vytvořit infrastrukturu pro čtení zamčené minulosti.
Podobně nástroje typu Transkribus ukazují, že AI už dokáže převádět staré rukopisné a tištěné dokumenty do digitální podoby. Nejde jen o běžné OCR, které se rozsype na prvním divném rukopisu. Jde o rozpoznávání historických písem, poškozených stránek, nepravidelných znaků a materiálu, nad kterým by běžný software pokrčil rameny.
U šifer je problém ještě tvrdší. Nejdřív je potřeba přečíst samotný obraz: vybledlý inkoust, poškozený papír, zvláštní symboly, chyby písaře. A pak teprve pochopit systém. Co je písmeno? Co je slabika? Co je klamná značka? Co je jen lidský bordel na stránce?
Novější výzkum u Copiale šifry dokonce zkouší přístup, který nejde klasickou cestou „nejdřív ručně přepiš symboly, potom lušti“. Model se učí mapovat obraz šifrovaného řádku rovnou k čitelnému textu. To je velký posun. Ne proto, že by tím dějiny spadly člověku do klína. Ale protože se zmenšuje vzdálenost mezi zamčenou stránkou a první použitelnou hypotézou.
Největší objev nemusí být královna
Na podobných příbězích nás samozřejmě přitahují velká jména. Královny, šlechtici, diplomaté, špioni, tajné společnosti. Když se rozluští ztracená korespondence Marie Stuartovny, historie dostane nový odstavec s vůní politického thrilleru.
Jenže možná ještě silnější je méně okázalá část. Šifrované pohlednice. Rodinné dopisy. Léčebné recepty. Běžné starosti lidí, kteří nechtěli, aby jim někdo lezl do hlavy, peněženky, postele nebo rodinných záležitostí.
V tom je skutečné zlato. Ne proto, že bychom potřebovali šmírovat mrtvé. Ale protože dějiny se příliš často tváří jako přehlídka velkých činů, zatímco skutečný život se odehrával v drobných větách.
Když AI pomůže tyhle věty číst, může změnit měřítko paměti. Nejen co rozhodl panovník. Ale čeho se báli lidé. Nejen kdo vyhrál válku. Ale co si psali ti, kteří ji přežili. Nejen mapa moci. I mapa strachu, nemocí, dluhů, přání a studu.
Odemknout text není totéž jako vlastnit pravdu
Tady ale musí přijít brzda. Stroj, který pomáhá číst staré šifry, nebude jen romantická lucerna v archivech. Bude také výrobna pokušení.
Pokušení přecenit výsledek. Pokušení udělat z pravděpodobnosti jistotu. Pokušení prodat hypotézu jako objev, protože titulek potřebuje ránu.
Starý text není čistý download minulosti. Je to stopa. Může být neúplná, poškozená, ironická, falešná, špatně opsaná, záměrně matoucí nebo prostě obyčejně lidsky nepřesná. AI může navrhnout čtení, najít vzorec, urychlit práci, doplnit mezeru. Ale odpovědnost za výklad zůstává na člověku.
A to je možná nejdůležitější věta celého tématu. Umělá inteligence může otevřít dveře. Nesmí se ale tvářit, že sama ví, co je za nimi.
Minulost nebude tak tichá
Jestli je na tomhle tématu něco opravdu velkého, není to samotná technologie. Je to změna poměru sil mezi tichem a pamětí.
Stovky let platilo, že šifra, špatný rukopis, poškozený papír nebo zapomenutý kontext dokážou člověka vymazat z dějin skoro stejně účinně jako oheň. Teď se ten zámek začíná viklat.
Neznamená to, že najednou pochopíme celou minulost. Neznamená to, že stroj oddělí pravdu od omylu. Znamená to něco skromnějšího a zároveň silnějšího: do hry se vracejí hlasy, které jsme neuměli slyšet.
A možná právě to je největší zázrak umělé inteligence v archivech. Ne že bude myslet místo nás. Ale že nám občas podrží světlo nad větou, kterou někdo kdysi dávno schoval před světem.
Dějiny nejsou mrtvé. Jen občas čekají na někoho, kdo konečně najde klíč.
Kam dál
- Datový kolonialismus: Platformy nepotřebují naši duši. Stačí jim příští klik
- AI kamarád nikdy nespí. A právě proto je nebezpečný
- ChatGPT není advokát. Pro člověka bez peněz ale může být jediná otevřená kancelář
Zdroje a rešerše
- BBC Future: Plots, love letters and diplomacy: The medieval secrets being revealed by AI — původní zahraniční článek, na který odkazuje ČTK.
- The DECRYPT Project — projekt zaměřený na zdroje a nástroje pro dešifrování historických rukopisů.
- Transkribus: AI Text Recognition — informace o AI rozpoznávání rukopisných a tištěných historických dokumentů.
- Learning to Decipher from Pixels — A Case Study of Copiale — výzkum přístupu k přímému mapování obrazů šifrovaných řádků na čitelný text.
- Stockholm University: The Borg Cipher — informace o Borgově šifře, rukopisu z Vatikánské knihovny a jeho dešifrování.