Americký technologický startup vyrazí na domácí dálnici. Evropský často na kruhový objezd, z něhož vede sedmadvacet výjezdů – každý s jinou značkou, formulářem a cenou právníka.
Nejhorší na tom není, že by Evropa byla malá. Právě naopak. Má stovky milionů zákazníků, špičkové školy, průmysl, úspory i inženýry. Má všechno, co by měl mít obr. Jen svým firmám pořád neumí půjčit vlastní velikost.
Teď se nabízí lákavé vysvětlení: evropské technologické zaostávání je důkaz, že Unie příliš zahladila národní rozdíly a udusila sílu soutěže. Zní to ostře. Jenže míří vedle. Firmy nebrzdí příliš velký společný trh. Brzdí je, že v kapitálu, firemním právu, službách a energetice pořád dost společný není.
Tabule, která bolí
Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti položila na stůl číslo, které se těžko okecává: mezi padesáti největšími technologickými firmami světa jsou jen čtyři evropské. Podíl Evropské unie na globálních technologických tržbách mezi lety 2013 a 2023 klesl z 22 na 18 procent. Americký podíl vzrostl z 30 na 38 procent.
Tržní žebříček samozřejmě nezměří všechno. Neřekne, kde se lépe žije, kde funguje zdravotnictví ani kde má zaměstnanec větší jistotu. Ale ukáže něco jiného: kdo vlastní motory růstu, infrastrukturu digitálního světa a firmy, které dokážou vyrůst do globální síly.
Bez takových firem se Evropa nestává skanzenem přes noc. Jen postupně přestává určovat, na čem poběží její továrny, data, komunikace i budoucí produktivita.
Nápad vznikne tady. Dospělost firmy už často jinde
Evropa není kontinent bez výzkumu. Podle Eurostatu vydala Evropská unie v roce 2024 na výzkum a vývoj 403 miliard eur, tedy 2,24 procenta HDP. Jenže poslední dostupné srovnání uvádí Spojené státy na 3,45 procenta, Japonsko na 3,44 procenta a Čínu na 2,58 procenta HDP. U těchto tří zemí jde o data za rok 2023.
Ani to ale ještě není nejtvrdší rána. Evropská komise ve strategii pro startupy a scaleupy uvádí, že v EU sídlí jen 8 procent světových scale-upů, zatímco v Severní Americe přibližně 60 procent. Na EU zároveň připadá jen 5 procent globálně získaného venture kapitálu; na Spojené státy 52 procent a na Čínu 40 procent.
Tady se láme příběh. Evropa může mít chytré lidi i dobrý prototyp. Ale když firma potřebuje velké peníze, rychlý růst a jednoduchý vstup na obrovský domácí trh, příliš často zjistí, že budoucnost se jí shání snáz za oceánem.
Jednotný trh, který je jednotný hlavně na mapě
Evropský jednotný trh není drobeček. Evropská komise ho popisuje jako prostor 450 milionů lidí a 26 milionů firem s HDP 18 bilionů eur. To je velikost, na níž by měli vyrůstat světoví hráči.
Jenže stejná Komise ve své strategii přiznává, že firmy narážejí na nekonzistentní národní pravidla, složité přeshraniční rozšiřování, pomalé standardy a procedury, které jsou stále offline nebo spolu neumějí komunikovat.
To je evropský paradox v jedné větě: máme měřítko kontinentu, ale firma ho příliš často musí dobývat stát po státu.
Národní rozdílnost není nepřítel. Jazyk, kultura a místní konkurence mohou být výhoda. Ale jiný formulář, jiný právní postup a jiná překážka pokaždé, když inovativní firma překročí hranici, nejsou pestrost. To je tření. A v technologické soutěži tření znamená ztracený čas.
Bez energie není technologický sen, jen prezentace
Do toho přichází účet za energii. Draghiho zpráva v roce 2024 uváděla, že evropské firmy čelí cenám elektřiny přibližně dvoj- až trojnásobným oproti Spojeným státům a u zemního plynu čtyř- až pětinásobným.
To není okrajový problém fabrik. Dražší energie zdražuje výrobu, datová centra, nové investice i zelenou transformaci. Evropská komise proto v Akčním plánu pro dostupnou energii výslovně spojuje dostupnější energii s konkurenceschopností a připouští, že náklady ovlivňují investiční rozhodování energeticky náročných odvětví.
Evropa nemusí vybírat mezi čistší budoucností a průmyslem. Musí ale konečně přestat předstírat, že průmysl lze udržet jen cíli, proslovy a morálním potleskem. Továrna i datové centrum potřebují elektřinu, která není trestem za evropskou adresu.
Návrh není vítězství. Je to přiznání problému
Dne 18. března 2026 předložila Evropská komise návrh EU Inc., volitelného celoevropského firemního režimu. Cílem je umožnit inovativním firmám fungovat podle jednotnějších pravidel napříč EU; návrh počítá mimo jiné s plně digitální registrací do 48 hodin a s maximálním registračním poplatkem 100 eur.
Je to rozumný směr. Zároveň je to přiznání, že současná Evropa svým firmám staví překážky přesně tam, kde potřebují zrychlit.
A hlavně: návrh ještě není výsledek. O evropské síle nerozhodne tisková zpráva, ale to, zda firma z Brna, Berlína nebo Barcelony bude moci růst přes celý kontinent stejně přirozeně, jako americká firma roste přes vlastní domácí trh.
Evropa nepotřebuje další nostalgii
Slabost Evropy není důkazem, že společný evropský prostor byl omyl. Je důkazem, že jsme ho v rozhodujících věcech nechali napůl hotový.
Nezachrání nás návrat k hranicím jako ekonomickému fetiši. Nezachrání nás ani další strategický dokument, pokud po něm zůstanou stejné bariéry, stejný nedostatek růstového kapitálu a stejný účet za energii.
Evropa může zůstat evropská: sociální, kulturně pestrá, opatrná k moci velkých firem. Ale bez vlastních rostoucích firem, kapitálu a dostupné energie si svůj model dlouhodobě neubrání. Bude si ho pouze pronajímat od těch, kteří technologickou budoucnost opravdu postavili.
Evropa se nezachrání vzpomínkou na bývalé šampiony. Zachrání se až ve chvíli, kdy ten příští nebude muset odejít, aby mohl vyrůst.
Kam dál
- Česko není líné. Jen pořád prodává dřinu levněji než nápad
- Větrník za humny není konec světa. Ale petice taky není energetická strategie
- Vydělávat hodně už nestačí. Americký sen drtí náklady na život
Zdroje a rešerše
- Mario Draghi: The Future of European Competitiveness – Part A, Evropská komise
- Eurostat: R&D expenditure
- European Commission: EU Startup and Scaleup Strategy
- European Commission: The Single Market Strategy
- European Commission: Affordable Energy Action Plan
- European Commission: EU Inc. – A new harmonised corporate legal regime
Poznámka redakce: Jde o analytický komentář založený na veřejně dostupných oficiálních datech a dokumentech. Text nepředstavuje investiční doporučení.