Patrick Yaroch měl vzít milion v kryptu. Stačil mu přístup

Patrick Yaroch se sám přiznal k převodům kryptoměn z peněženek sledovaných FBI. ChatGPT ho nedopadl, jen po něm zůstala nečekaně podrobná stopa.

Patrick Yaroch měl vzít milion v kryptu. Stačil mu přístup
Patrick Yaroch měl vzít milion v kryptu. Stačil mu přístup. AI ilustrační vizualizace.

Patrick Yaroch patřil k lidem, kterým stát svěřuje přístup k informacím, jež většina zaměstnanců FBI nikdy neuvidí. Byl supervisory special agent v divizi Counterintelligence and Espionage a podle soudních dokumentů měl právě tento oprávněný přístup využít k převodu kryptoměn v hodnotě zhruba milionu dolarů z peněženek spojených s vyšetřováním zahraničního protivníka.

Koncem července 2026 se podle podkladů citovaných americkými médii obrátil na zaměstnance ministerstva spravedlnosti sám. Přiznal, že kolem kryptoměnových peněženek udělal velmi špatná rozhodnutí. Následovalo vyšetřování, prohlídka jeho elektroniky, zatčení a propuštění z FBI. Yaroch čelí federálním obviněním souvisejícím s přepravou a přijetím odcizeného majetku. V době publikace jde stále o obvinění, nikoli pravomocný rozsudek.

Příběh má všechny ingredience pro technologický thriller: kontrarozvědku, kryptoměny, milion dolarů a ChatGPT. Jenže nejzajímavější část se podle vyšetřovatelů odehrála bez sofistikovaného útoku. Yaroch neměl prolomit blockchain ani překonat nějakou futuristickou ochranu. Měl se dostat k obnovovacím frázím uloženým v interních materiálech FBI, zapamatovat si je a peníze postupně převést.

Patrick Yaroch nepotřeboval hack. Potřeboval přístup

Seed phrase je sada slov, z níž lze obnovit kryptoměnovou peněženku a znovu odvodit klíče potřebné k ovládání prostředků. Kdo takovou frázi získá, nemusí útočit na matematiku blockchainu. Může obejít celé divadlo kolem „hackování“ jednoduše tím, že získá tajemství, kterému systém už důvěřuje.

Podle affidavit, jak jej popisují americká média, Yaroch při práci narazil na kryptoměnové peněženky spojené s vyšetřováním, následně zkoumal jejich fungování, vytvořil si vlastní peněženku a v interních systémech dohledal recovery seed phrases. Vyšetřovatelé tvrdí, že si je zapamatoval a v letech 2024 a 2025 provedl přibližně deset až dvanáct převodů.

Právě tady je skutečný bezpečnostní problém. Silná kryptografie umí chránit tajemství před člověkem, který je nemá. Mnohem hůř řeší člověka, který je vidět smí a rozhodne se je použít jinak, než měl. Oprávněný přístup se v jediném okamžiku může změnit v insiderskou hrozbu, aniž by na dveřích serverovny blikala červená kontrolka.

Jestli se obvinění potvrdí, nejcennější část útoku se nevešla na disk ani na flashku. Vešla se do lidské paměti.

ChatGPT přišel na scénu až potom

Právě tady se mediální zkratka rozchází s časovou osou. Podle soudních dokumentů nezačalo vyšetřování tím, že by ChatGPT někoho upozornil nebo Yarocha „usvědčil“. Yaroch se nejprve obrátil na člověka z ministerstva spravedlnosti sám. Teprve následná kontrola jeho telefonu odkryla konverzace s chatbotem.

Ty konverzace jsou přesto pozoruhodné. V květnu měl s ChatGPT řešit, jak investovat nebo utratit zhruba milion dolarů tak, aby z peněz vytěžil co nejvíc. V červnu se ptal na možnosti, jak by člověk s podobnou částkou mohl opustit Spojené státy a získat pobyt či občanství v Evropské unii. Další dotazy se týkaly cestování a života v Evropě.

To komplikuje jeho vlastní vysvětlení. Yaroch podle affidavit tvrdil, že ho k převodům vedla frustrace z toho, že FBI proti kryptoměnovým účtům spojeným se zahraničním protivníkem nemohla nebo nechtěla zasáhnout. Chatové záznamy ale mohou vyšetřovatelům nabídnout jiný kontext: zájem o výnos, odchod ze země a nový život v Evropě.

Slovo „mohou“ je důležité. Prompt není přiznání. Lidé se chatbotů ptají na hypotetické scénáře, fikci, pracovní úkoly i věci, které nikdy neprovedou. Samotná otázka proto nedokazuje motiv ani čin. V kombinaci s časem, převody, cestami a dalšími důkazy však může dostat úplně jinou váhu.

AI chat se mění v nový druh digitální stopy

Vyhledávač obvykle zachytí několik hesel. Konverzační AI může uchovat celou sérii otázek, upřesnění, reakcí a následných plánů. Pro vyšetřovatele je takový materiál zajímavý právě tím, že může ukázat vývoj uvažování v čase. CNN už letos popsala několik amerických trestních kauz, v nichž se konverzace s chatboty objevily mezi důkazy nebo v přípravných spisech.

Právní hranice přitom nejsou hotové. V únoru 2026 rozhodl federální soudce v případu United States v. Heppner, že konkrétní dokumenty vytvořené obžalovaným pomocí veřejně dostupného Claude nebyly v dané situaci chráněny advokátním tajemstvím ani doktrínou work product. Jiný federální soud však krátce předtím v civilním sporu Warner v. Gilbarco dospěl u ochrany materiálu vytvořeného s pomocí AI k odlišnému závěru.

Z toho neplyne, že každý chat s AI je automaticky veřejný, přípustný u soudu nebo dostupný policii. Plyne z toho něco střízlivějšího: lidé začali chatbotům svěřovat otázky, které dříve zůstávaly v hlavě, v poznámkovém bloku nebo v krátké historii vyhledávání. Když se k těmto záznamům vyšetřovatelé legálně dostanou, mohou obsahovat výrazně víc kontextu, než si uživatel při jejich psaní připouštěl.

Ministerstvo spravedlnosti problém s klíči zná

Americké ministerstvo spravedlnosti má pro zabavené kryptoměny detailní pravidla. Asset Forfeiture Policy Manual 2025 výslovně upozorňuje, že může existovat více kopií stejného privátního klíče. Jakmile vláda získá oprávnění kryptoměnu zabavit, má ji příslušná agentura okamžitě převést do vládou kontrolované self-custodial nebo cold-storage peněženky, aby s aktivem nemohl pohnout někdo další, kdo má kopii klíče.

To je přesně ten typ rizika, který Yarochův případ připomíná. Bylo by ale chybou přeskočit jeden důležitý krok a tvrdit, že FBI prokazatelně porušila právě toto pravidlo. Z veřejně dostupných podkladů není jasné, v jaké právní fázi se dotčené peněženky nacházely a zda už šlo o formálně zabavený majetek, na který se konkrétní postup manuálu vztahoval. Manuál dokazuje, že stát riziko kopírovatelných klíčů zná. Nedokazuje sám o sobě konkrétní procesní selhání v Yarochově kauze.

Podobně opatrně je potřeba číst audit Office of Inspector General z roku 2022. Ten zkoumal správu zabavených kryptoměn u U.S. Marshals Service. Inspektoři tehdy označili zabezpečení úschovy a přístupu za adekvátní, zároveň ale našli problémy v evidenci a neúplné či rozporné postupy. Audit tedy není předpovědí Yarochovy kauzy. Ukazuje však, jak nezvyklou disciplínu správa digitálních aktiv pro stát představuje.

Federální agenti už podobnou hranici překročili

Historie nabízí nepříjemně přesnou ozvěnu. V roce 2015 se před soud dostali dva federální agenti z týmu vyšetřujícího Silk Road. Agent Secret Service Shaun Bridges se přiznal, že zneužil administrátorský přístup a ukradl bitcoin, který během vyšetřování získal pod kontrolu; po převodu a likvidaci šlo o stovky tisíc dolarů. Agent DEA Carl Force se v témže roce přiznal k vydírání, praní peněz a maření spravedlnosti v souvislosti se zneužitím své undercover role a digitální měny.

Yarochův případ není pokračováním Silk Road a okolnosti jsou jiné. Paralela leží jinde: vyšetřovatel se díky své práci dostane k digitálnímu aktivu nebo tajemství, které běžný člověk nemá šanci vidět, a právě privilegovaný přístup se stane možnou cestou ke zneužití.

Za jedenáct let se změnily blockchainy, burzy, forenzní nástroje i objem peněz. Lidská část bezpečnostního modelu zůstala překvapivě podobná.

Ostrý řez

Na případu Patricka Yarocha se potkaly dva druhy paměti. Podle obvinění si člověk zapamatoval slova, která mu umožnila ovládnout kryptoměnové peněženky. Telefon pak uchoval sérii otázek, jež mohou vyšetřovatelům pomoci rekonstruovat, co dělal a o čem uvažoval.

ChatGPT nikoho nedopadl. Blockchain se podle dostupného popisu také neprolomil. Největší slabina seděla uvnitř instituce a měla oprávnění číst.

Proto je tahle kauza větší než bizarní historka o agentovi FBI, kryptu a chatbotu. Ukazuje, že ochrana digitálních aktiv nekončí u šifrování. Musí řešit, kdo tajemství uvidí, kdo jeho použití kontroluje, jak rychle lze citlivé klíče přesunout do bezpečné správy a co se stane, když selže právě člověk, kterému systém věří.

Kryptografie může být matematicky tvrdá. Instituce zůstávají lidské. A právě tam se bezpečnost láme.

Kam dál

Zdroje a rešerše