ČT a rozhlas mají dostat méně peněz. Vláda chce víc důvěry

Pracovníci ČT a ČRo chystají stávku, vláda obhajuje škrty a překvapivé projednávání. Norsko, Švédsko, Finsko i Německo přitom ukazují, že nezávislost závisí na víc věcech než na samostatné platbě domácnosti.

Ilustrační portrét reportérky s mikrofonem k tématu rušení poplatků za ČT a Český rozhlas.
Vizualizace vytvořená pomocí AI.

Koalice chtěla opozici překvapit. Předseda poslanců SPD Radim Fiala to v sobotním pořadu televize Nova hájil obavou z obstrukcí. U zákona, který mění financování České televize a Českého rozhlasu, tedy vládní většina vědomě využila výhodu náhlého zařazení. Premiér Andrej Babiš veřejnost ujišťoval, že média budou mít větší jistotu a nezávislost. Důvod k nedůvěře přitom právě dodala jeho vlastní koalice.

Návrh na rušení poplatků prošel v sobotu 24. října 2026 ve 4.36 prvním čtením. ANO, SPD a Motoristé chtějí poplatky nahradit příspěvky ze státního rozpočtu. Současně navrhují částky, které proti letošnímu plánovanému výnosu z poplatků znamenají pro obě instituce dohromady přibližně o 1,4 miliardy korun méně. Poslanci zatím schválili pokračování projednávání, dosavadní platební povinnost trvá.

Na neděli 25. října je svolaná demonstrace na pražském Staroměstském náměstí. Pracovníci obou médií oznámili na 3. listopadu celodenní stávku. Premiér opozici vyčítá strašení. Jenže důvěryhodnost reformy se neposuzuje podle toho, jak podrážděně její předkladatelé reagují na kritiku. Posuzuje se podle peněz, pravidel a prostoru, který dovolí otázkám.

Rušení poplatků dostalo přednost díky překvapení

Marian Jurečka popsal, že se ještě ve čtvrtek pozdě večer předsedové koaličních a opozičních klubů domlouvali na běžném pátečním programu. Měly se dokončovat zákony ve třetím čtení a končit přibližně ve 14 hodin. V pátek kolem desáté přišla změna: Radim Fiala navrhl noční i sobotní jednání a koalice předřadila financování médií. Jurečka následně ve sněmovním projevu žádal přestávku také proto, že se část jeho poslanců musela vracet do Prahy.

Fiala v pořadu televize Nova potvrdil, že dohoda koaličních stran padla už ve čtvrtek večer. Moment překvapení označil za důležitý kvůli hrozbě blokování sněmovny. Zaskočení opozice tak patřilo k obhajované taktice. Pevný čas hlasování 4.36 potom prosadil Tomio Okamura s odkazem na devět hodin rozpravy.

Vládní většina omezila běžná vystoupení na dvakrát deset minut a zamítla žádosti pěti opozičních klubů o přestávky. K řečništi se podle ČT24 nedostalo ještě 65 přihlášených řečníků. Projednávání skončilo, protože nastal předem stanovený čas.

Parlamentní většina má právo po debatě rozhodnout a devět hodin rozpravy nelze vydávat za devět minut. Obstrukce umějí sněmovnu ochromit. U tak zásadní předlohy ale vláda potřebuje přesvědčivě zdůvodnit také náhlou změnu programu a podmínky přípravy. Návrh schválila už 15. června a předložila jej 19. června. Měla na to čtyři měsíce.

Pravidla pro média mají přežít několik vládních období. Jestliže koalice obhajuje jejich přijetí hlavně tím, jak šikovně předešla odporu, sama zvyšuje nároky na pojistky, které do zákona musí napsat. Předvedla totiž, že při střetu s kontrolou umí dát přednost vlastnímu pohodlí.

Stávka 3. listopadu má zasáhnout i hlavní zprávy

Stávku oznámila v pátek 23. října iniciativa Veřejnoprávně, která sdružuje pracovníky ČT a ČRo. Reagovala na přednostní projednání vládního návrhu. Podle Daniela Stacha má být protest výraznější než červnová výstražná stávka a diváci jej poznají i v nejsledovanějších zpravodajských relacích. Nejvýraznější má být na ČT24, patrný také na dalších kanálech.

V přímém rozhovoru pro Médiář Stach uvedl, že konkrétní podobu pro jednotlivé kanály organizátoři oznámí předem. Při velké mimořádné události, například přírodní katastrofě, mají obě média zajistit plné informační pokrytí. Veřejná služba pro občany má zůstat rozhodujícím závazkem i během protestu.

Rušení poplatků se zaměstnanců bezprostředně týká. Hájí také své pracovní podmínky a rozsah práce, kterou budou moci dělat. Jejich protest ovšem staví před veřejnost širší otázku: jakou ochranu dostanou redakce ve chvíli, kdy budou informace o vládě nepříjemné právě těm, kteří předkládají pravidla jejich financování. ČT a rozhlas mají stejně přísně kontrolovat také dnešní opozici. Za takovou službu má smysl se postavit.

Domácnosti mohou ušetřit platbu. Provoz zaplatíme dál

Domácnost, která hradí oba poplatky, dnes posílá 150 korun České televizi a 55 korun Českému rozhlasu měsíčně. Dohromady 205 korun, tedy 2 460 korun ročně. Pro rodinu s napjatým rozpočtem je to citelná částka. Nabídka vlády proto má skutečný sociální a politický účinek.

Rušení poplatků může samostatnou platbu odstranit. Po přesunu do státního rozpočtu však vysílání uhradíme prostřednictvím veřejných příjmů, případně dluhu. Změní se rozdělení nákladů mezi lidi. Z pouhého zrušení platebního příkazu nelze spočítat konečný dopad na každou domácnost.

Současný systém si kritiku zaslouží také. Stejná částka zatěžuje chudšího plátce víc než bohatšího, něco stojí výběr a vymáhání. Dubnová univerzitní analýza evropských modelů tyto slabiny popisuje a připomíná možnost dílčích oprav. O financování se má diskutovat právě proto, aby výsledek byl spravedlivější a zároveň udržel službu. Koalice zatím dokázala přesvědčivěji nabídnout zmizelou platbu než vysvětlit následky svého řešení.

O 1,4 miliardy méně už je konkrétní návrh

Pro rok 2027 vláda oznámila příspěvek přibližně 5,740 miliardy korun pro ČT a 2,065 miliardy pro ČRo. Proti letošním plánovaným příjmům z poplatků to znamená následující rozdíl:

InstitucePoplatky, plán 2026Oznámený příspěvek 2027Rozdíl
Česká televize6 730 mil. Kč5 740 mil. Kč−990 mil. Kč
Český rozhlas2 476,2 mil. Kč2 065 mil. Kč−411,2 mil. Kč

Součet činí přibližně 1,4 miliardy korun, asi 15 procent letošního plánovaného výnosu z poplatků. Vládou oznámené příspěvky jsou zaokrouhlené. Srovnáváme příjmy, které má nový systém nahradit, nikoli celkové rozpočty obou institucí obsahující i další zdroje.

Vedení České televize varuje před omezením výroby, vysílání a propouštěním. Český rozhlas ve stanovisku z 24. října upozorňuje na přibližně čtyřsetmilionový roční pokles a ohrožení rozsahu i kvality služby. René Zavoral požaduje důkladné posouzení dopadů, stabilní financování a respektování evropských pravidel. Letošní rozpočet rozhlasu přitom zabezpečuje 25 stanic včetně regionálních a zahraničního vysílání.

Rušení poplatků tak v této podobě obsahuje i rozhodnutí o menších prostředcích. Kdo slibuje stejnou službu levněji, má ukázat konkrétní úspory. Pokud má být služba menší, musí říct která. Ponechat institucím stejné úkoly a nařídit vedení, aby si s rozdílem poradilo, je mnohem jednodušší než předložit věrohodnou reformu.

Rušení poplatků může být rozumné. Záleží na náhradě

Vyspělé demokracie skutečně používají různé způsoby financování. Norské NRK dostává příspěvky ze státního rozpočtu. Švédsko vybírá individuální platbu prostřednictvím daní podle příjmu. Německo si ponechává příspěvek za domácnost. Zahraniční zkušenost proto nedává za pravdu ani tvrzení, že bez českého typu poplatku svobodná média nepřežijí, ani představě, že poplatky patří jen k zaostalému systému.

ZeměZáklad financováníPodstatný rozdíl
NorskoPříspěvky NRK ze státního rozpočtuNRK má veřejnoprávní zadání pro rozhlas, televizi a internet.
ŠvédskoPlatba vybíraná přes daňový systémZohledňuje příjem jednotlivce; zadání a prostředky pro SVT jsou stanovené na více let.
FinskoZvláštní daň, prostředky přes státní fondVýše daně závisí na příjmu, existují osvobození a roční strop.
NěmeckoPříspěvek za domácnostVýši posuzuje nezávislá odborná komise před rozhodováním spolkových zemí.

Švédští plátci s nižším zdanitelným pracovním příjmem platí jedno procento tohoto příjmu, maximální roční částka je pro rok 2026 stanovena na 1 184 švédských korun. Zadání SVT platí na osm let, od roku 2026 do roku 2033, a vládní rozhodnutí uvádí částky pro jednotlivé roky. Takové řešení ukazuje, že změna výběru může být spojena s příjmovou ohleduplností a delším plánováním.

Český model má smysl zlepšovat. Příjmově odstupňovaná platba vybíraná s daněmi stojí za vážnou debatu. Stejně vážně je ale třeba posoudit, kolik nová konstrukce skutečně vybere, jak se rozdělí náklady a které záruky ochrání média. Poctivá reforma musí zvládnout obojí: spravedlivější financování i nezávislou službu.

V debatě o rušení poplatků má Kalousek přesnou námitku

Miroslav Kalousek změnu odmítá kvůli financování na dluh, škrtům i způsobu projednávání. Současně kritizuje označení zestátnění. V tom rozlišení má pravdu. Přesun finančního zdroje sám o sobě nedělá z veřejnoprávní instituce vládní redakci. Politický tlak však může působit také na médium, které zůstává právně samostatné. Rozhodující jsou konkrétní podmínky, za nichž dostává prostředky na svou práci.

V Evropě fungují jiné modely než klasický poplatek a o jeho výši rozhodují politici už dnes. Finská Yle získává peníze prostřednictvím zvláštní daně a státního televizního a rozhlasového fondu. Má zákonnou indexaci podle životních nákladů a mezd. Přesto její vlastní přehled financování popisuje politická rozhodnutí, která vedla k víceletému úspornému programu.

Babiš v sobotu zdůraznil, že příspěvek bude zákonem zaručeným povinným výdajem navázaným na inflaci. Vládní červnové oznámení skutečně obsahuje částky stanovené zákonem, valorizaci po překročení desetiprocentního inflačního prahu a rozšíření kontroly NKÚ. Debata proto musí posoudit účinnost navržených pravidel. Samotné označení výdaje za povinný ještě nechrání před politicky účelovou změnou zákona; valorizace neřeší přiměřenost výchozí částky.

Univerzitní analýza třinácti evropských států zdůrazňuje institucionální záruky a politický konsenzus. Mediální socioložka Marína Urbániková upozorňuje také na motivaci politiků: v rozpočtu budou prostředky pro média přímo soutěžit s jinými prioritami. Snížení příspěvku uvolní peníze na něco, čím se vláda může pochlubit. Právě takové situace musí konstrukce financování vydržet.

Babišův Kapitol vládní návrh neobhájí

Premiér přirovnal incident před sněmovnou k útoku na americký Kapitol a opozici obvinil z vyvolávání nepokojů a agrese. Tomio Okamura v sobotním rozhovoru popisoval agresivitu opozice a sliboval prosazení změny. Petr Macinka oznámil, že požádá o policejní ochranu pro Otu Klempíře, a část opozice i organizátorů vinil z podněcování nepokojů.

Policejní mluvčí Eva Kropáčová uvedla, že se během pátečního večera několik desítek lidí pokusilo dostat do sněmovny. Policisté jim zabránili, kvůli tomuto incidentu nikoho nezadrželi. Přibližně půl hodiny po půlnoci pak zajistili jednu osobu kvůli podezření z přestupku: pokusila se hodit na budovu dlažební kostku. Tyto události je třeba rozlišovat.

Americký útok 6. ledna 2021 měl jiný rozsah i účel. Dav pronikl do Kapitolu a narušil potvrzování výsledku prezidentských voleb. Napadal policisty, ničil majetek a zákonodárci museli hledat bezpečí. Popisuje to i vyšetřovací zpráva výborů amerického Senátu. Přenášet tento význam na český protest proti změně financování médií je zavádějící.

Konkrétní násilí má řešit policie. Nelze jím ale zdiskreditovat všechny odpůrce zákona ani automaticky připsat opozici úmysl vyvolat nepokoje. Vít Rakušan pokusy porušovat zákon odsoudil a protestující požádal, aby se vyhnuli potyčkám. Vláda má odpovídat také těm, kteří protestují pokojně a žádné oprávnění k násilí nehledají.

Pavel požaduje záruky. Odpor pokračuje na náměstích

Prezident Petr Pavel vyzval ke zklidnění emocí, respektu a dodržování sněmovních pravidel. Současně nečekané zařazení a noční víkendové hlasování označil za postup, který podkopává důvěru v dobré úmysly a vyvolává vážné pochybnosti o záměrech předkladatelů. Žádá záruky obsahové i finanční nezávislosti, širokou odbornou a veřejnou diskusi a varuje před unáhlenými nevratnými kroky.

Piráti chtějí kvůli omezování přístupu veřejnosti na jednání navrhnout odvolání Okamury. Podporu oznámila TOP 09. Zvláštní objasnění zasluhuje také zacházení s lidmi vyvedenými z galerie: Deník N zveřejnil svědectví, že některé ochranná služba nutila klečet. Policie vyvedení hájí narušováním schůze a žádostí předsedajícího. Uzavření vstupů zdůvodňuje bezpečností, galerie podle ní byla po uklidnění situace znovu otevřená. Důvod zásahu a přiměřenost konkrétního zacházení jsou ovšem dvě různé otázky.

Na brněnské náměstí Svobody přišlo v sobotu několik tisíc lidí; tajemník městské části Brno-střed Petr Štika odhadl pro ČTK účast asi na čtyři tisíce. Protestovalo se také v Liberci a Českých Budějovicích. Milion chvilek zve veřejnost na neděli 25. října od 16 hodin na Staroměstské náměstí v Praze.

Spor se dostal i do sobotního StarDance. Marek Eben využil pohádkové téma večera k výroku, že dobro zvítězí a zlé si vezme čert. Tereza Kostková mluvila o naději a publikum reagovalo potleskem. Politický zásah do financování televize tak získal odezvu také v jejím společenském a kulturním prostoru.

Veřejnoprávní média podpořil pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Stálá rada České biskupské konference vyzvala k zachování poplatků a upozornila na službu celé společnosti i význam regionálních studií. Odpor k rušení poplatků je podstatně širší, než naznačuje vládní obraz rozčilených opozičníků a zaměstnanců bránících vlastní rozpočet.

Rušení poplatků se musí posuzovat podle zákona a rozpočtu

Evropská vysílací unie s dalšími organizacemi 23. října požadovala řádné posouzení českého návrhu a konzultace. Připomněla článek 5 evropského nařízení o svobodě médií. Evropská komise jeho požadavky shrnuje jako přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování odpovídající veřejné službě a chránící redakční nezávislost.

To je měřítko, podle něhož má sněmovna návrh opravit. Potřebuje doloženou cenu služby, dlouhodobě předvídatelné příjmy a účinnou ochranu před svévolnými zásahy. Oznámená stávka i demonstrace mohou vytvořit veřejný tlak; výsledek se však nakonec pozná podle pravidel, která budou platit i pro vládu rozčílenou obsahem večerních zpráv.

Česká televize a Český rozhlas musejí unést kritiku, opravovat chyby a přehledně hospodařit. Stejný nárok na odpovědnost platí pro kabinet, který jim chce změnit hlavní zdroj peněz. Vláda si umí odhlasovat čas, kdy skončí rozprava. Důvěru v to, jak naloží s nezávislostí médií, si takhle zařídit nemůže.

Kam dál

Zdroje a rešerše