Koalice chtěla opozici překvapit. Předseda poslanců SPD Radim Fiala to v sobotním pořadu televize Nova hájil obavou z obstrukcí. U zákona, který mění financování České televize a Českého rozhlasu, tedy vládní většina vědomě využila výhodu náhlého zařazení. Premiér Andrej Babiš veřejnost ujišťoval, že média budou mít větší jistotu a nezávislost. Důvod k nedůvěře přitom právě dodala jeho vlastní koalice.
Návrh na rušení poplatků prošel v sobotu 24. října 2026 ve 4.36 prvním čtením. ANO, SPD a Motoristé chtějí poplatky nahradit příspěvky ze státního rozpočtu. Současně navrhují částky, které proti letošnímu plánovanému výnosu z poplatků znamenají pro obě instituce dohromady přibližně o 1,4 miliardy korun méně. Poslanci zatím schválili pokračování projednávání, dosavadní platební povinnost trvá.
Na neděli 25. října je svolaná demonstrace na pražském Staroměstském náměstí. Pracovníci obou médií oznámili na 3. listopadu celodenní stávku. Premiér opozici vyčítá strašení. Jenže důvěryhodnost reformy se neposuzuje podle toho, jak podrážděně její předkladatelé reagují na kritiku. Posuzuje se podle peněz, pravidel a prostoru, který dovolí otázkám.
Rušení poplatků dostalo přednost díky překvapení
Marian Jurečka popsal, že se ještě ve čtvrtek pozdě večer předsedové koaličních a opozičních klubů domlouvali na běžném pátečním programu. Měly se dokončovat zákony ve třetím čtení a končit přibližně ve 14 hodin. V pátek kolem desáté přišla změna: Radim Fiala navrhl noční i sobotní jednání a koalice předřadila financování médií. Jurečka následně ve sněmovním projevu žádal přestávku také proto, že se část jeho poslanců musela vracet do Prahy.
Fiala v pořadu televize Nova potvrdil, že dohoda koaličních stran padla už ve čtvrtek večer. Moment překvapení označil za důležitý kvůli hrozbě blokování sněmovny. Zaskočení opozice tak patřilo k obhajované taktice. Pevný čas hlasování 4.36 potom prosadil Tomio Okamura s odkazem na devět hodin rozpravy.
Vládní většina omezila běžná vystoupení na dvakrát deset minut a zamítla žádosti pěti opozičních klubů o přestávky. K řečništi se podle ČT24 nedostalo ještě 65 přihlášených řečníků. Projednávání skončilo, protože nastal předem stanovený čas.
Parlamentní většina má právo po debatě rozhodnout a devět hodin rozpravy nelze vydávat za devět minut. Obstrukce umějí sněmovnu ochromit. U tak zásadní předlohy ale vláda potřebuje přesvědčivě zdůvodnit také náhlou změnu programu a podmínky přípravy. Návrh schválila už 15. června a předložila jej 19. června. Měla na to čtyři měsíce.
Pravidla pro média mají přežít několik vládních období. Jestliže koalice obhajuje jejich přijetí hlavně tím, jak šikovně předešla odporu, sama zvyšuje nároky na pojistky, které do zákona musí napsat. Předvedla totiž, že při střetu s kontrolou umí dát přednost vlastnímu pohodlí.
Stávka 3. listopadu má zasáhnout i hlavní zprávy
Stávku oznámila v pátek 23. října iniciativa Veřejnoprávně, která sdružuje pracovníky ČT a ČRo. Reagovala na přednostní projednání vládního návrhu. Podle Daniela Stacha má být protest výraznější než červnová výstražná stávka a diváci jej poznají i v nejsledovanějších zpravodajských relacích. Nejvýraznější má být na ČT24, patrný také na dalších kanálech.
V přímém rozhovoru pro Médiář Stach uvedl, že konkrétní podobu pro jednotlivé kanály organizátoři oznámí předem. Při velké mimořádné události, například přírodní katastrofě, mají obě média zajistit plné informační pokrytí. Veřejná služba pro občany má zůstat rozhodujícím závazkem i během protestu.
Rušení poplatků se zaměstnanců bezprostředně týká. Hájí také své pracovní podmínky a rozsah práce, kterou budou moci dělat. Jejich protest ovšem staví před veřejnost širší otázku: jakou ochranu dostanou redakce ve chvíli, kdy budou informace o vládě nepříjemné právě těm, kteří předkládají pravidla jejich financování. ČT a rozhlas mají stejně přísně kontrolovat také dnešní opozici. Za takovou službu má smysl se postavit.
Domácnosti mohou ušetřit platbu. Provoz zaplatíme dál
Domácnost, která hradí oba poplatky, dnes posílá 150 korun České televizi a 55 korun Českému rozhlasu měsíčně. Dohromady 205 korun, tedy 2 460 korun ročně. Pro rodinu s napjatým rozpočtem je to citelná částka. Nabídka vlády proto má skutečný sociální a politický účinek.
Rušení poplatků může samostatnou platbu odstranit. Po přesunu do státního rozpočtu však vysílání uhradíme prostřednictvím veřejných příjmů, případně dluhu. Změní se rozdělení nákladů mezi lidi. Z pouhého zrušení platebního příkazu nelze spočítat konečný dopad na každou domácnost.
Současný systém si kritiku zaslouží také. Stejná částka zatěžuje chudšího plátce víc než bohatšího, něco stojí výběr a vymáhání. Dubnová univerzitní analýza evropských modelů tyto slabiny popisuje a připomíná možnost dílčích oprav. O financování se má diskutovat právě proto, aby výsledek byl spravedlivější a zároveň udržel službu. Koalice zatím dokázala přesvědčivěji nabídnout zmizelou platbu než vysvětlit následky svého řešení.
O 1,4 miliardy méně už je konkrétní návrh
Pro rok 2027 vláda oznámila příspěvek přibližně 5,740 miliardy korun pro ČT a 2,065 miliardy pro ČRo. Proti letošním plánovaným příjmům z poplatků to znamená následující rozdíl:
| Instituce | Poplatky, plán 2026 | Oznámený příspěvek 2027 | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| Česká televize | 6 730 mil. Kč | 5 740 mil. Kč | −990 mil. Kč |
| Český rozhlas | 2 476,2 mil. Kč | 2 065 mil. Kč | −411,2 mil. Kč |
Součet činí přibližně 1,4 miliardy korun, asi 15 procent letošního plánovaného výnosu z poplatků. Vládou oznámené příspěvky jsou zaokrouhlené. Srovnáváme příjmy, které má nový systém nahradit, nikoli celkové rozpočty obou institucí obsahující i další zdroje.
Vedení České televize varuje před omezením výroby, vysílání a propouštěním. Český rozhlas ve stanovisku z 24. října upozorňuje na přibližně čtyřsetmilionový roční pokles a ohrožení rozsahu i kvality služby. René Zavoral požaduje důkladné posouzení dopadů, stabilní financování a respektování evropských pravidel. Letošní rozpočet rozhlasu přitom zabezpečuje 25 stanic včetně regionálních a zahraničního vysílání.
Rušení poplatků tak v této podobě obsahuje i rozhodnutí o menších prostředcích. Kdo slibuje stejnou službu levněji, má ukázat konkrétní úspory. Pokud má být služba menší, musí říct která. Ponechat institucím stejné úkoly a nařídit vedení, aby si s rozdílem poradilo, je mnohem jednodušší než předložit věrohodnou reformu.
Rušení poplatků může být rozumné. Záleží na náhradě
Vyspělé demokracie skutečně používají různé způsoby financování. Norské NRK dostává příspěvky ze státního rozpočtu. Švédsko vybírá individuální platbu prostřednictvím daní podle příjmu. Německo si ponechává příspěvek za domácnost. Zahraniční zkušenost proto nedává za pravdu ani tvrzení, že bez českého typu poplatku svobodná média nepřežijí, ani představě, že poplatky patří jen k zaostalému systému.
| Země | Základ financování | Podstatný rozdíl |
|---|---|---|
| Norsko | Příspěvky NRK ze státního rozpočtu | NRK má veřejnoprávní zadání pro rozhlas, televizi a internet. |
| Švédsko | Platba vybíraná přes daňový systém | Zohledňuje příjem jednotlivce; zadání a prostředky pro SVT jsou stanovené na více let. |
| Finsko | Zvláštní daň, prostředky přes státní fond | Výše daně závisí na příjmu, existují osvobození a roční strop. |
| Německo | Příspěvek za domácnost | Výši posuzuje nezávislá odborná komise před rozhodováním spolkových zemí. |
Švédští plátci s nižším zdanitelným pracovním příjmem platí jedno procento tohoto příjmu, maximální roční částka je pro rok 2026 stanovena na 1 184 švédských korun. Zadání SVT platí na osm let, od roku 2026 do roku 2033, a vládní rozhodnutí uvádí částky pro jednotlivé roky. Takové řešení ukazuje, že změna výběru může být spojena s příjmovou ohleduplností a delším plánováním.
Český model má smysl zlepšovat. Příjmově odstupňovaná platba vybíraná s daněmi stojí za vážnou debatu. Stejně vážně je ale třeba posoudit, kolik nová konstrukce skutečně vybere, jak se rozdělí náklady a které záruky ochrání média. Poctivá reforma musí zvládnout obojí: spravedlivější financování i nezávislou službu.
V debatě o rušení poplatků má Kalousek přesnou námitku
Miroslav Kalousek změnu odmítá kvůli financování na dluh, škrtům i způsobu projednávání. Současně kritizuje označení zestátnění. V tom rozlišení má pravdu. Přesun finančního zdroje sám o sobě nedělá z veřejnoprávní instituce vládní redakci. Politický tlak však může působit také na médium, které zůstává právně samostatné. Rozhodující jsou konkrétní podmínky, za nichž dostává prostředky na svou práci.
V Evropě fungují jiné modely než klasický poplatek a o jeho výši rozhodují politici už dnes. Finská Yle získává peníze prostřednictvím zvláštní daně a státního televizního a rozhlasového fondu. Má zákonnou indexaci podle životních nákladů a mezd. Přesto její vlastní přehled financování popisuje politická rozhodnutí, která vedla k víceletému úspornému programu.
Babiš v sobotu zdůraznil, že příspěvek bude zákonem zaručeným povinným výdajem navázaným na inflaci. Vládní červnové oznámení skutečně obsahuje částky stanovené zákonem, valorizaci po překročení desetiprocentního inflačního prahu a rozšíření kontroly NKÚ. Debata proto musí posoudit účinnost navržených pravidel. Samotné označení výdaje za povinný ještě nechrání před politicky účelovou změnou zákona; valorizace neřeší přiměřenost výchozí částky.
Univerzitní analýza třinácti evropských států zdůrazňuje institucionální záruky a politický konsenzus. Mediální socioložka Marína Urbániková upozorňuje také na motivaci politiků: v rozpočtu budou prostředky pro média přímo soutěžit s jinými prioritami. Snížení příspěvku uvolní peníze na něco, čím se vláda může pochlubit. Právě takové situace musí konstrukce financování vydržet.
Babišův Kapitol vládní návrh neobhájí
Premiér přirovnal incident před sněmovnou k útoku na americký Kapitol a opozici obvinil z vyvolávání nepokojů a agrese. Tomio Okamura v sobotním rozhovoru popisoval agresivitu opozice a sliboval prosazení změny. Petr Macinka oznámil, že požádá o policejní ochranu pro Otu Klempíře, a část opozice i organizátorů vinil z podněcování nepokojů.
Policejní mluvčí Eva Kropáčová uvedla, že se během pátečního večera několik desítek lidí pokusilo dostat do sněmovny. Policisté jim zabránili, kvůli tomuto incidentu nikoho nezadrželi. Přibližně půl hodiny po půlnoci pak zajistili jednu osobu kvůli podezření z přestupku: pokusila se hodit na budovu dlažební kostku. Tyto události je třeba rozlišovat.
Americký útok 6. ledna 2021 měl jiný rozsah i účel. Dav pronikl do Kapitolu a narušil potvrzování výsledku prezidentských voleb. Napadal policisty, ničil majetek a zákonodárci museli hledat bezpečí. Popisuje to i vyšetřovací zpráva výborů amerického Senátu. Přenášet tento význam na český protest proti změně financování médií je zavádějící.
Konkrétní násilí má řešit policie. Nelze jím ale zdiskreditovat všechny odpůrce zákona ani automaticky připsat opozici úmysl vyvolat nepokoje. Vít Rakušan pokusy porušovat zákon odsoudil a protestující požádal, aby se vyhnuli potyčkám. Vláda má odpovídat také těm, kteří protestují pokojně a žádné oprávnění k násilí nehledají.
Pavel požaduje záruky. Odpor pokračuje na náměstích
Prezident Petr Pavel vyzval ke zklidnění emocí, respektu a dodržování sněmovních pravidel. Současně nečekané zařazení a noční víkendové hlasování označil za postup, který podkopává důvěru v dobré úmysly a vyvolává vážné pochybnosti o záměrech předkladatelů. Žádá záruky obsahové i finanční nezávislosti, širokou odbornou a veřejnou diskusi a varuje před unáhlenými nevratnými kroky.
Piráti chtějí kvůli omezování přístupu veřejnosti na jednání navrhnout odvolání Okamury. Podporu oznámila TOP 09. Zvláštní objasnění zasluhuje také zacházení s lidmi vyvedenými z galerie: Deník N zveřejnil svědectví, že některé ochranná služba nutila klečet. Policie vyvedení hájí narušováním schůze a žádostí předsedajícího. Uzavření vstupů zdůvodňuje bezpečností, galerie podle ní byla po uklidnění situace znovu otevřená. Důvod zásahu a přiměřenost konkrétního zacházení jsou ovšem dvě různé otázky.
Na brněnské náměstí Svobody přišlo v sobotu několik tisíc lidí; tajemník městské části Brno-střed Petr Štika odhadl pro ČTK účast asi na čtyři tisíce. Protestovalo se také v Liberci a Českých Budějovicích. Milion chvilek zve veřejnost na neděli 25. října od 16 hodin na Staroměstské náměstí v Praze.
Spor se dostal i do sobotního StarDance. Marek Eben využil pohádkové téma večera k výroku, že dobro zvítězí a zlé si vezme čert. Tereza Kostková mluvila o naději a publikum reagovalo potleskem. Politický zásah do financování televize tak získal odezvu také v jejím společenském a kulturním prostoru.
Veřejnoprávní média podpořil pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Stálá rada České biskupské konference vyzvala k zachování poplatků a upozornila na službu celé společnosti i význam regionálních studií. Odpor k rušení poplatků je podstatně širší, než naznačuje vládní obraz rozčilených opozičníků a zaměstnanců bránících vlastní rozpočet.
Rušení poplatků se musí posuzovat podle zákona a rozpočtu
Evropská vysílací unie s dalšími organizacemi 23. října požadovala řádné posouzení českého návrhu a konzultace. Připomněla článek 5 evropského nařízení o svobodě médií. Evropská komise jeho požadavky shrnuje jako přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování odpovídající veřejné službě a chránící redakční nezávislost.
To je měřítko, podle něhož má sněmovna návrh opravit. Potřebuje doloženou cenu služby, dlouhodobě předvídatelné příjmy a účinnou ochranu před svévolnými zásahy. Oznámená stávka i demonstrace mohou vytvořit veřejný tlak; výsledek se však nakonec pozná podle pravidel, která budou platit i pro vládu rozčílenou obsahem večerních zpráv.
Česká televize a Český rozhlas musejí unést kritiku, opravovat chyby a přehledně hospodařit. Stejný nárok na odpovědnost platí pro kabinet, který jim chce změnit hlavní zdroj peněz. Vláda si umí odhlasovat čas, kdy skončí rozprava. Důvěru v to, jak naloží s nezávislostí médií, si takhle zařídit nemůže.
Kam dál
- Financování veřejnoprávních médií: kde tlak přichází potichu
- Motoristé sobě: politika pózy narazila na odpovědnost
- Trumpovy daně ukazují slabé místo demokracie: kdo hlídá ty, kdo vládnou?
Zdroje a rešerše
- Poslanecká sněmovna: historie tisku 231 — Předložení návrhu a legislativní postup.
- Úřad vlády: schválení změny financování ČT a ČRo, 15. června 2026 — Částky příspěvků, valorizace a kontrola NKÚ.
- Česká televize: rozpočet na rok 2026 — Plánovaný příjem z poplatků 6,730 miliardy korun.
- Český rozhlas: schválený rozpočet na rok 2026 — Plánovaný výnos z poplatků 2,4762 miliardy korun a rozsah služby.
- Česká televize: reakce na projednávání vládního návrhu, 23. října 2026 — Stanovisko vedení a provozní dopady.
- Český rozhlas: stanovisko k postoupení návrhu do druhého čtení, 24. října 2026 — Varování před nižšími příjmy a požadavky Reného Zavorala.
- EBU a další organizace: stanovisko ke zrychlenému projednávání, 23. října 2026 — Požadavek konzultací a ochrany nezávislosti.
- Evropská komise: European Media Freedom Act — Redakční nezávislost a přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování.
- Yle: Yle’s finances — Zvláštní daň, státní fond, indexace a úsporná opatření.
- Česká televize: televizní poplatky pro domácnosti — Sazba 150 korun měsíčně.
- Český rozhlas: rozhlasový poplatek — Sazba 55 korun měsíčně.
- Radiožurnál: rozhovor Věry Štechrové s Marínou Urbánikovou, 23. října 2026 — Motivace politiků při rozpočtovém financování médií.
- ČT24: koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků — Průběh rozpravy, pevný čas hlasování a přestávky.
- Médiář, Jan Potůček: přímý rozhovor s Danielem Stachem o stávce — Podoba protestu a informační služba při mimořádné události.
- Arcibiskupství pražské: vyjádření Stanislava Přibyla, 23. října 2026 — Podpora médií veřejné služby.
- Marína Urbániková a kolektiv: Jak financovat média veřejné služby — Analýza třinácti evropských zemí.
- Novinky, Matěj Svozil: Babiš přirovnal demonstraci k útoku na Kapitol, 24. října 2026 — Premiérovo vyjádření.
- ČTK: policejní bilance nočního protestu, 24. října 2026 — Odlišení večerního pokusu o vstup a incidentu s dlažební kostkou po půlnoci.
- Výbory amerického Senátu: Examining the U.S. Capitol Attack — Primární vyšetřovací zpráva o útoku ze 6. ledna 2021.
- ParlamentníListy.cz, Radim Panenka: rozhovor s Tomiem Okamurou, 24. října 2026 — Okamurova vlastní vyjádření a obhajoba postupu.
- iROZHLAS: Radim Fiala o čtvrteční koaliční dohodě, 24. října 2026 — Vysvětlení momentu překvapení.
- iDNES.cz, Josef Kopecký: Macinka požádá o ochranu pro Klempíře — Vyjádření Macinky a Rakušanova výzva k pokojnému protestu.
- ČTK: Babiš hájí mandatorní výdaj a inflační doložku, 24. října 2026 — Premiérova obhajoba financování.
- iROZHLAS: Piráti navrhnou odvolání Okamury, 24. října 2026 — Oznámení Zdeňka Hřiba a podpora TOP 09.
- Pražský hrad: vyjádření prezidenta republiky, 24. října 2026 — Úplné stanovisko Petra Pavla.
- ČTK: v Brně se na podporu ČT a ČRo sešlo několik tisíc lidí — Průběh demonstrace a odhad účasti Petra Štiky.
- Český rozhlas: protesty v Liberci a Českých Budějovicích — Regionální reportáže Jany Pavlíčkové a Evy Marvanové.
- Marian Jurečka: vystoupení na 34. schůzi sněmovny, 23. října 2026 — Očekávaný program, náhlá změna a žádost o přestávku.
- Deník N, Barbora Mašát Janáková: svědectví lidí vyvedených ze sněmovny — Popis zacházení na chodbě.
- Policie ČR: Vyjádření k nočnímu dění, 24. října 2026 — Oficiální stanovisko k zásahu a přístupu na galerii.
- iDNES.cz, Lukáš Linhart: rozhovor s Miroslavem Kalouskem, 24. října 2026 — Kritika změny a rozlišení financování a zestátnění.
- Stálá rada ČBK: prohlášení k nezávislosti a financování médií — Stanovisko k poplatkům a veřejné službě.
- Milion chvilek: oznámení nedělní demonstrace na Staroměstském náměstí — Termín a místo akce.
- MediaGuru, Martina Vojtěchovská: reakce Ebena a Kostkové ve StarDance — Výroky moderátorů a reakce publika.
- Norské ministerstvo kultury: Broadcasting and on-demand audiovisual services — Financování a veřejnoprávní zadání NRK.
- Skatteverket: Public service fee, pravidla pro rok 2026 — Příjmový výběr a maximální roční částka.
- Švédská vláda: zadání Sveriges Television na období 2026–2033 — Osmileté zadání a částky pro jednotlivé roky.
- ARD, ZDF a Deutschlandradio: oficiální vysvětlení Rundfunkbeitrag — Příspěvek za domácnost a role nezávislé odborné komise.
- Novinky, Jaroslav Soukup: ČT a ČRo budou stávkovat, 23. října 2026 — Oznámení stávky a její termín.