Na displeji u VWCE ETF svítí zelených 112,58 procenta. Křivka od léta 2019 stoupá zhruba na dvojnásobek a svádí k jednoduchému závěru: stačí koupit svět, sednout si a čekat.
Jenže graf neukazuje jistotu. Ukazuje sedm let, během nichž rostly zisky firem, vracely se dividendy, zesílila váha amerických technologických obrů a měnily se kurzy. VWCE ETF není stroj na bohatství. Je to soubor pravidel, který investora drží uvnitř světového akciového trhu, i když nikdo předem neví, která firma, země nebo odvětví příští desetiletí ovládne.
Jedním nákupem nekupujete svět. Kupujete jeho burzovní výřez
VWCE je burzovní označení akumulační třídy Vanguard FTSE All-World UCITS ETF. Tato třída vznikla 23. července 2019 a obchodovat se začala o dva dny později. Fond fyzicky nakupuje reprezentativní vzorek akcií z indexu FTSE All-World, který zahrnuje velké a středně velké společnosti z vyspělých i rozvíjejících se trhů.
K 30. červnu 2026 držel fond 3 782 akcií, zatímco sledovaný index obsahoval 4 264 titulů. Nejde tedy o každou firmu na planetě. Chybějí soukromé podniky, většina nejmenších burzovních společností a trhy, které nesplňují pravidla indexu. Název „All-World“ znamená široký veřejně obchodovaný svět, nikoli úplnou mapu globální ekonomiky.
Navíc není rozdělen rovnoměrně. Spojené státy tvořily 61,7 procenta portfolia a deset největších pozic přibližně 24 procent. Největší váhu měly Nvidia, Apple, Alphabet, Microsoft, Amazon, TSMC, Broadcom, Micron, Meta a Tesla. Tisíce názvů tedy nezrušily moc několika gigantů. Jen ji zasadily do mnohem širšího rámce.
Poražení mizí. Fond vás ale nezachrání před jejich pádem
Nejčastější omyl zní, že index průběžně vyhazuje ztrátové firmy a nahrazuje je těmi, které začnou vydělávat. Mechanismus je méně kouzelný.
FTSE All-World váží společnosti podle jejich volně obchodované tržní hodnoty. Když cena firmy roste, její podíl ve fondu se zvětšuje. Když klesá, podíl se zmenšuje. Pokud podnik časem přestane splňovat pravidla indexu, může být při pravidelné revizi vyřazen. Fond však jeho úpadek nese po celou cestu dolů. Neprodává několik měsíců před průšvihem, protože žádný průšvih neumí předvídat.
Stejně tak nekupuje budoucího vítěze v okamžiku, kdy je ještě neznámý a levný. Větší pozici mu přiděluje až poté, co jeho hodnotu zvedl trh. VWCE tedy není lovec příštích hvězd. Je to systém, který nechává vítěze postupně zesílit a poražené postupně zeslábnout, aniž by na jediném jménu závisel osud celého portfolia.
Jak mohl milion vyrůst na více než dva
Zobrazený graf uvádí od začátku růst o 112,58 procenta. Čistě podle této cenové změny by jeden milion korun odpovídal přibližně 2 125 800 korunám. Není to přesný historický výsledek českého investora: záleželo by na dni a ceně nákupu, kurzu koruny vůči euru, směně měny, spreadu a nákladech obchodníka.
Oficiální dolarová výkonnost fondu činila k 30. červnu 2026 od založení průměrně 13,16 procenta ročně. Výsledek zahrnuje reinvestované dividendy, protože akumulační třída je neposílá ven, ale vrací je do fondu.
Za růstem nestojí jedna tajná vlastnost ETF. Složily se do něj vyšší firemní zisky, dividendy, mimořádně silný výkon amerických megafirem, změny ocenění a měnový pohyb. Posledních sedm let bylo pro globální akcie velmi příznivých. Právě proto je nebezpečné vydávat je za běžné tempo, které se musí opakovat.
Růst není předplatné
Od července 2021 do června 2022 fond v dolarech ztratil 15,63 procenta. To nebyla historická katastrofa, jen připomínka, že široká diverzifikace neumí vypnout pokles celého trhu.
Srovnatelně široký globální index MSCI ACWI IMI prodělal během finanční krize 2007 až 2009 maximálně 58,59 procenta. VWCE tehdy ještě neexistovalo a sleduje jiný index, takže nejde o jeho vlastní výsledek. Je to měřítko toho, jak hluboko může propadnout téměř celý světový akciový trh najednou.
Kdo do podobného fondu vloží peníze potřebné za dva roky, neinvestuje dlouhodobě. Jen doufá, že krize přijde někomu jinému. Smysl globálního akciového ETF stojí na dlouhém horizontu, schopnosti přežít hluboký propad a ochotě nepřepisovat plán pokaždé, když červená barva ovládne obrazovku.
Nesplošťují pasivní fondy akciový trh?
VWCE neposílá stejnou částku do každé firmy. Dává nejvíc kapitálu těm, které už mají největší tržní hodnotu. Trh proto nesrovnává. Kopíruje jeho hierarchii.
Vanguard namítá, že samotné obchodování indexových fondů představovalo v roce 2024 přibližně 1,2 procenta objemu obchodů na amerických burzách. Ceny stále vytváří obrovské množství aktivních investorů, obchodníků, bank a tvůrců trhu. Představa, že pasivní fondy už samy určují cenu každé akcie, je přehnaná.
Debata tím ale nekončí. Studie v časopise The Review of Financial Studies ukázala, že příliv peněz do pasivních fondů může nepoměrně zvedat ceny největších společností. Kapitalizační vážení totiž posílá největší část každého nového vkladu právě současným obrům. Pasivní investování tak nemusí trh zplošťovat; může naopak zvýrazňovat jeho vrchol.
Poctivý závěr proto není ani panika, ani zbožštění. Indexové fondy cenotvorbu nezrušily. Staly se však významnou součástí toku kapitálu a jejich pravidla nejsou bez následků.
VWCE ETF není nejlevnější ani nejširší
| Fond | Průběžné náklady | Záběr | Skutečně držené pozice |
|---|---|---|---|
| VWCE | 0,19 % | Velké a střední firmy, vyspělé i rozvíjející se trhy | 3 782 |
| SPYI | 0,17 % | Velké, střední i malé firmy, vyspělé i rozvíjející se trhy | 4 989 |
| FWRA | 0,15 % | Stejný FTSE All-World jako VWCE | 2 298 |
SPYI je o něco levnější a jeho index zahrnuje také malé společnosti. FWRA sleduje stejný index jako VWCE za nižší průběžný náklad, ale funguje teprve od června 2023 a používá užší reprezentativní vzorek.
VWCE proti nim staví velikost a historii. Celý fond spravoval 75,68 miliardy dolarů, SPYI přibližně 7,23 miliardy a FWRA 4,46 miliardy. Rozdíl mezi nákladem 0,19 a 0,15 procenta dělá při jednom milionu korun zhruba 400 korun ročně. Je správné náklady sledovat. Je však nesmysl rozbíjet funkční dlouhodobou pozici pokaždé, když konkurent zlevní o několik setin procentního bodu.
Ostrý řez: fond neví, kdo vyhraje. Právě v tom je jeho síla
VWCE není inteligentní správce, který přeskakuje z potápějících se firem do budoucích vítězů. Vlastní současnou burzovní hierarchii a mění se až s ní. Bere růst největších společností, ale také jejich přestřelené ocenění. Rozkládá riziko jedné firmy, nikoli riziko kapitalismu, geopolitiky nebo globální recese.
Jeho hlavní výhoda proto neleží v tajném výběru. Leží v tom, že investor nemusí správně uhodnout příští Nvidii, vítěznou zemi ani sektor desetiletí. Přijme výkon trhu po odečtení nízkých nákladů a vzdá se části šance na mimořádný zásah výměnou za mnohem menší pravděpodobnost, že jedna chybná sázka zničí výsledek.
VWCE ETF neslibuje, že budete chytřejší než trh. Nabízí něco střízlivějšího: možnost růst s ním, pokud unesete chvíle, kdy padá celý.
Kam dál
- AI firmy míří na burzu. Teď ukažte, kolik stojí zázrak
- Akcie Rheinmetall padly. Co jejich propad opravdu říká
- Zahraniční nemovitosti: druhý klíč k životu
Zdroje a rešerše
- Vanguard – FTSE All-World UCITS ETF, parametry a portfolio
- Vanguard – factsheet akumulační třídy k 30. červnu 2026
- Vanguard – snížení průběžných nákladů globálního ETF
- State Street – SPDR MSCI ACWI IMI UCITS ETF
- Invesco – FTSE All-World UCITS ETF
- Vanguard Research – indexové fondy a cenotvorba trhu
- The Review of Financial Studies – Passive Investing and the Rise of Mega-Firms
- MSCI – ACWI IMI, historické riziko a maximální propad
Text je autorská analýza magazínu Ostrej Úhel. Nepředstavuje individuální investiční doporučení. Hodnota investic může růst i klesat a minulá výkonnost nezaručuje budoucí výsledky.