Nedůvěra k AI se v roce 2026 stala měřitelným společenským jevem, ne jen hlukem sociálních sítí. Gallup na konci července zjistil, že 39 procent Američanů už vidí v umělé inteligenci více škody než užitku. O rok dříve to bylo 31 procent. Ještě nápadnější je vývoj u lidí od 18 do 29 let: podíl těch, kteří v AI vidí převážně škodu, vyskočil během jediného roku z 36 na 47 procent.
Přitom AI z našich životů nemizí. Stanford letos odhadl, že počet dospělých uživatelů generativních chatbotů v USA mezi létem 2025 a březnem 2026 vzrostl z 98 na 115 milionů. Jiný soubor dat ve Stanford AI Indexu ukazuje, že globálně stoupl podíl lidí, podle nichž AI produkty přinášejí více výhod než nevýhod, z 55 na 59 procent. Současně ale vzrostl i podíl těch, které AI znervózňuje, na 52 procent.
Tohle je důležitější než jednoduchý příběh o technologii, kterou lidé začali nenávidět. Veřejnost se učí držet dvě myšlenky současně: AI může být mimořádně užitečná a zároveň může být nasazována způsobem, kterému člověk nevěří.
Nedůvěra k AI má jinou podobu než technologická nenávist
Kdyby lidé AI jednoduše odmítali, bylo by všechno přehlednější. Technologické firmy by proti sobě měly tábor odpůrců pokroku a mohly by čekat, až si veřejnost zvykne. Jenže dostupná data ukazují něco nepohodlnějšího. Lidé nástroje používají, oceňují jejich schopnosti a zároveň chtějí mít větší kontrolu nad tím, kde o jejich životě rozhodují.
Pew Research Center zjistil, že 50 procent Američanů je z rostoucího používání AI více znepokojeno než nadšeno. Jen deset procent převládá nadšení. Přibližně šest z deseti by zároveň chtělo mít větší kontrolu nad tím, jak je AI v jejich životě používána. Silné obavy se týkají nepřesných informací, zneužití dat, vydávání se za skutečné lidi, diskriminačních rozhodnutí i ztráty lidského kontaktu.
To není vzpoura proti kalkulačce, překladači nebo chatbotu. Je to spor o hranice. O to, zda člověk ještě rozhoduje, kdy je AI jeho pomocník, a kdy už se z ní stává vrstva systému, kterou nelze rozumně odmítnout.
Generace Z používá AI a současně jí ubývá nadšení
Nejostřeji je tenhle paradox vidět u generace, která měla být přirozeným publikem nové technologie. Gallup letos sledoval 1 572 Američanů ve věku 14 až 29 let. Generativní AI používá alespoň jednou týdně 51 procent z nich, prakticky stejně jako o rok dříve.
Emoce se ale změnily. Podíl mladých, kteří říkají, že je AI vzrušuje, klesl z 36 na 22 procent. Naděje spadla z 27 na 18 procent, zatímco hněv vzrostl z 22 na 31 procent. Úzkost zůstala vysoká na 42 procentech. Dokonce i každodenní uživatelé jsou méně nadšení než před rokem.
Ještě tvrdší je vztah AI a učení. Osm z deseti respondentů generace Z považuje za alespoň trochu pravděpodobné, že používání AI ztíží jejich schopnost učit se v budoucnu. Mezi pracujícími mladými lidmi říká 48 procent, že rizika AI na pracovišti převažují nad přínosy. Opačně to vidí jen 15 procent. Práci vytvořenou výhradně člověkem důvěřuje 69 procent, člověku s pomocí AI 28 procent a čistě AI výstupu pouhá tři procenta.
Mladí tedy technologii neignorují. Používají ji a současně si začínají klást otázku, co s nimi udělá, když ji budou používat pořád.
Když budoucnost začíná zavírat vstupní dveře
Strach o práci bývá snadné zesměšnit. Každá technologická revoluce některá zaměstnání zničila, jiná vytvořila a produktivita nakonec umožnila vznik profesí, které předchozí generace neznaly. To je férový protiargument a dnešní data rozhodně nedokazují, že AI spustila všeobecný kolaps zaměstnanosti.
Jenže první varovné signály už existují. Stanford Digital Economy Lab ve výzkumu založeném na mzdových datech zjistil, že pracovníci ve věku 22 až 25 let v nejvíce AI exponovaných profesích zaznamenali od rozšíření generativní AI výrazný relativní pokles zaměstnanosti. Původní studie uváděla přibližně 16 procent proti srovnávacím skupinám. Novější stanfordské indikátory dál ukazují, že pokles je soustředěný hlavně u raných kariér v profesích, kde se AI používá k automatizaci.
Výzkumníci sami varují před jednoduchou větou „AI vzala mladým práci“. Na trh práce působí úrokové sazby, změny po pandemii, cyklus technologických firem i další faktory. Přesto je těžké přehlédnout, že přesně u vstupních pozic se začíná objevovat tlak, kterého se lidé báli.
Gallup v červenci zjistil, že 79 procent Američanů očekává, že AI během příštích deseti let sníží celkový počet pracovních míst v zemi. Mezi lidmi od 18 do 29 let tento podíl během roku vzrostl z 62 na 75 procent.
Pokud firmy začnou nahrazovat část juniorské práce kombinací zkušenějšího člověka a AI, nevzniká jen problém pro dnešní absolventy. Vzniká otázka, kde se za deset let vezmou zkušení lidé, když jim mezitím zavřeme část cesty, na které se zkušenost získává.
Češi nechtějí AI zastavit. Chtějí mít kam sáhnout na brzdu
Česká data jsou v tomhle směru překvapivě výmluvná. Digital Decade Country Report 2026 uvádí, že 81 procent Čechů souhlasí s tím, aby byl vývoj AI pečlivě regulován kvůli bezpečnosti, i kdyby to znamenalo omezení pro vývojáře. U generativní AI lidé nejčastěji zmiňují obavy o soukromí a ochranu dat, přesnost informací a možnost zneužití.
To ještě nedělá z Česka skanzen technofobů. Evropský průzkum zveřejněný Komisí ukázal, že více než 60 procent Evropanů vnímá roboty a AI na pracovišti pozitivně a více než 70 procent věří, že zvyšují produktivitu. Současně 84 procent chce pečlivé řízení AI kvůli soukromí a transparentnosti.
Veřejnost neříká: vypněte stroje. Říká: nenechte stroje, firmy a instituce přepsat pravidla bez nás.
Právě tady technologická debata často selhává. Každá žádost o pravidla se snadno označí za strach z budoucnosti. Jenže člověk může chtít používat AI a současně požadovat možnost poznat, kdy ji proti němu používá zaměstnavatel, banka, škola, úřad nebo platforma. To není rozpor. To je docela normální požadavek na moc, která začala zasahovat do běžného života.
Cloud dostal adresu, plot a sousedy
Odpor navíc přestal být pouze abstraktní. AI potřebuje datová centra, elektřinu, chlazení, síťovou infrastrukturu a kapitál. Gallup letos zjistil, že 71 procent Američanů odmítá výstavbu AI datacentra ve svém okolí, z toho 48 procent silně.
Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že globální spotřeba elektřiny datových center se může do roku 2030 zhruba zdvojnásobit na přibližně 950 terawatthodin ročně. AI orientovaná datová centra mají růst ještě rychleji. Současně je důležité držet měřítko: datová centra by podle centrálního scénáře tvořila kolem tří procent světové spotřeby elektřiny. Není to energetický konec civilizace.
Je to ale velmi konkrétní lokální problém. Nové vedení, transformátory, zdroje, voda, hluk a změna využití území se neodehrávají v marketingovém cloudu. Odehrávají se někomu za městem. Čím víc bude AI fyzicky vidět, tím méně bude stačit odpověď, že technologický pokrok je přece dobrý sám o sobě.
Užitečnost roste rychleji než společenská dohoda
Nejzajímavější číslo celé debaty možná není číslo o strachu. Stanford letos zkoušel změřit, jakou hodnotu mají generativní chatboty pro samotné uživatele. Pomocí experimentů zjišťoval, jak vysokou kompenzaci by lidé požadovali za to, že se na měsíc vzdají přístupu. Výsledný odhad spotřebitelského přebytku v USA vzrostl mezi lety 2025 a 2026 ze 116 na 172 miliard dolarů ročně.
To je silný argument proti představě, že AI je jen přefouknutá hračka vnucená marketingem. Lidé z ní očividně čerpají hodnotu. Jenže ekonomická hodnota používání není totéž jako důvěra v systém kolem ní.
OECD současně spočítala, že firmy spojené s AI získaly v roce 2025 61 procent veškerého světového venture kapitálu, celkem 258,7 miliardy dolarů. Vývoj nejpokročilejších modelů, výpočetní výkon a infrastruktura jsou kapitálově mimořádně náročné. Výsledkem je prostředí, kde se vedle demokratizace schopností zároveň koncentruje obrovská ekonomická síla.
To není důkaz, že několik firem zítra ovládne svět. Je to důvod, proč veřejnost sleduje AI jinak než novou kancelářskou aplikaci. Když technologie sahá na práci, informace, soukromí, energii i strukturu firemní moci, lidé chtějí vědět nejen co umí, ale také kdo rozhoduje o jejím nasazení a kdo může říct ne.
Ostrý řez: technický výkon důvěru nenahradí
Výrobci AI mohou příští rok představit rychlejší modely, delší kontext, lepší agenty a přesvědčivější hlas. Nic z toho samo neodpoví na otázku člověka, který neví, zda mu algoritmus právě filtruje životopis, používá jeho data, nahrazuje kolegu nebo mění cenu služby.
Odpor k AI proto nemusí růst navzdory tomu, že je technologie užitečnější. Může růst právě ve chvíli, kdy se z dobrovolného nástroje stává povinná vrstva práce a veřejného prostoru. Čím hlubší má být její role, tím méně bude stačit technické „funguje to“.
Důvěra vzniká jinak: možností volby, jasnou odpovědností, přiznanými limity, kontrolou nad daty a pravidly, která platí i pro firmy dost velké na to, aby je nejraději psaly samy.
AI pravděpodobně nikam nezmizí. Ani lidé ji masově nevypnou. Mnohem pravděpodobnější je složitější budoucnost: budeme ji používat, protože nám pomáhá, a současně se s ní budeme hádat o to, kam až ji pustíme.
Technologický průmysl může vyhrát každý benchmark a přesto prohrát něco důležitějšího. Souhlas lidí, že způsob, jakým AI vstupuje do jejich života, je fér.
Kam dál
- AI není v cloudu. Stojí za městem a žere proud
- Datový kolonialismus: Platformy nepotřebují naši duši. Stačí jim příští klik
- AI už není kouzlo. Je to účet, který někdo zapomněl hlídat
Zdroje a rešerše
- Gallup — Americans Cool Toward AI — vývoj amerických postojů k AI, důvěra ve firmy a očekávání dopadu na pracovní místa.
- Gallup — Gen Z’s AI Adoption Steady, but Skepticism Climbs — používání AI generací Z, změny emocí, postoje k učení a práci.
- Stanford HAI — 2026 AI Index: Public Opinion — globální vývoj optimismu, nervozity, důvěry a postojů k AI.
- Stanford Digital Economy Lab — What is Generative AI Worth? — odhad uživatelské hodnoty generativních chatbotů a růstu uživatelské základny v USA.
- Stanford Digital Economy Lab — Canaries in the Coal Mine? — data o vývoji zaměstnanosti mladých pracovníků v profesích vystavených generativní AI.
- Pew Research Center — How Americans View AI and Its Impact on People and Society — obavy, ochota AI používat a požadavek větší kontroly.
- European Commission — Czechia’s 2026 Digital Decade Country Report — postoje Čechů k regulaci AI, soukromí, přesnosti a zneužití.
- European Commission — Eurobarometer on AI in the workplace — evropské postoje k produktivitě, používání AI a potřebě transparentních pravidel.
- Gallup — Americans Oppose AI Data Centers in Their Area — postoje veřejnosti k výstavbě AI datových center v místě bydliště.
- International Energy Agency — Key Questions on Energy and AI — aktualizovaný výhled spotřeby elektřiny datových center do roku 2030.
- OECD — AI firms capture 61% of global venture capital in 2025 — koncentrace venture kapitálu v AI sektoru.