Sociální sítě. Nejsme uživatelé. Jsme palivo

Sociální sítě nemusí zmizet. Stačí rozbít model, který z dětské pozornosti, hněvu a samoty vyrábí peníze pro největší platformy světa každý den.
Digitální žumpa svítí modrým světlem displeje ve tři ráno. AI, algoritmy a sítě tu ukazují, jak nám lezou do hlavy, vztahů i reality.

Sociální sítě nemusí zmizet. Stačí rozbít model, který z dětské pozornosti, hněvu a samoty vyrábí peníze pro největší platformy světa každý den.

AI náklady ve firmách právě ukazují, že digitální revoluce bez kontroly není pokrok, ale samoobslužná pokladna pro drahé iluze s reálnou fakturou.

AI dlouho vypadala jako nehmotný zázrak z obrazovky. Teď dostala tělo: datová centra, elektřinu, vodu, hluk a účet, který nechce platit jen Big Tech.

AI a historické šifry otevírají archivy, které mlčely celé věky. Neznamená to konec historiků, ale připomínku, že odemknout text ještě není totéž jako najít pravdu.

AI ve školách může pomoct. Ale když přijde dřív než logika a schopnost pochybovat, nevychováme generaci géniů. Jen rychlejší opisovače.

AI a děti nejsou jen problém školy a opisování. Skutečný zlom přijde ve chvíli, kdy dítě zjistí, že stroj odpovídá dřív než člověk.

Datový kolonialismus mění naše klikání a slabé chvíle v byznys. Soukromí pak nejhůř ztrácí ten, kdo nemůže odmítnout bez následků.

Fibermaxxing a vláknina mají zdravé jádro. Jenže internet dokáže i z normálního jídla a trávení vyrobit další soutěž o dokonalejší tělo.

Influenceři z reality show už nejsou jen vedlejším produktem televizní zábavy. Obrazovka se stala náborovou plochou pro tváře, jejichž blízkost se pak dá proměnit v byznys.

Pojišťovna žaluje OpenAI kvůli právním podáním vytvořeným s ChatGPT. Spor odhaluje něco horšího: spravedlnost si část lidí nemůže dovolit.